Chelsea Prešov

Pln očekávání jsem usedl v neděli k televizní obrazovce, abych si vychutnal šlágr kola v Premier league mezi vedoucím Liverpoolem a na něj dotírající Chelsea. Má očekávání byla nemalá, doufal jsem v ofenzivní smršť! Zvláště jsem byl zvědav na výkon Tomáše Kalase, který do té doby v dresu Chelsea nasbíral pouhé dvě minuty a v tomto zápase se poprvé octl v základní sestavě místo zraněného Terryho.

Již po pár minutách hry však bylo jasné, že útočný hodokvas z obou stran se jaksi konat nebude. Tedy alespoň ze strany Chelsea - to nebyla ofenzivní smršť, ale ofenzivní smrt. Mourinho je nepochybně skvělý trenér a dokáže svůj tým výtečně připravit na soupeře, ovšem co převedla Chelsea v tomto zápase, to se hned tak nevidí. Pamětníci si jistě vzpomenou na legendární pojem „prešovský beton“ z dob společné československé ligy. Mourinho se tím nepochybně inspiroval a navíc ho umocnil asi tak na třetí; hráči se zakopali cca 30 metrů před vápnem a z těchto pozic vyráželi dopředu cca jednou za deset minut…Italské catenaccio bylo oproti tomu útočnou smrští! Liverpoolu ovšem nebylo nic platné držení míče přes 70 %, ani desítky centrů do vápna, ani 26 střel. Defenzíva Chelsea byla vskutku skálopevná, k čemuž přispěl i Tomáš Kalas. A když v nastavení prvního poločasu fatálně chyboval Steve Gerrard a Demba Ba z brejku nezaváhal, odcházeli do šaten spokojenější hráči Chelsea, kteří nejspíš sami nevěřili, jak se to stalo, že vedou.

V druhé půli se obraz hry nezměnil, Liverpool ještě víc zatlačil Chelsea, která jen odkopával míče. Vrcholem bylo, když Mourinho stáhl Schürrleho, který jako jeden z mála se občas odvážil nakouknout za půlku a místo něj poslal do hry stopera Cahilla, a od té chvíle hrála Chelsea na regulérních pět obránců… V nastavení druhé půle přišel další brejk Chelsea, rázem to bylo to 0:2 a slavné liverpoolské tribuně The Kop zbyly jen oči pro pláč… A tak zvítězila totální defenzíva nad nejlepším útokem Premier league, jenž si ani neškrtl. Jen tak nějak nevím, co si o tom mám myslet. Svým způsobem byla ta urputná defenzíva fascinující. Zkrátka účel světí prostředky. Ale nějak často bych se na to asi dívat nechtěl…

Analýza vršovického derby

Bohemka - Slavia 0:1

Na četné jedno přání opět po delším čase přicházíme s analýzou vybraného utkání. Tentokrát jsme se v našem studiu zaměřili na souboj dvou nejlepších týmů ligy, počítáno ovšem od jejího konce. Dnes elektronickou tužku potřebovat nebudeme, neboť se jednalo o souboj nikoliv kočky s myší, ale malé chromé myšky s bezzubým neduživým klokanem, tudíž nebylo příliš co analyzovat:

Nemohoucnost. Nervozita. Nepřesnost. Náhoda. Gól! Nerad? Necid. Zmrhal? Zmar. Bída. Nadávky. Pelta? Ven! Nestydatost. Bída. Nepřesnost. Fauly. Nemohoucnost. Fotbal? Kopaná! Utrpení. Konec. Nazdar.

Křížovkářský úkol slavistických fans pro předsedu Peltu: Doplň dvě písmenka!

zdroj: isport.cz

Pelta ven!

Místo mexických vln se přes stadion Miroslava Valenty během zápasu 26. kola Slovácko – Olomouc přeháněly spíše vlny rozbouřených emocí. A nejen během zápasu! Samotný start utkání byl o pár minut odložen, neboť fanoušci Slovácka se vytasili s transparentem, na kterém bylo vyvedeno logo fotbalové asociace, ovšem místo nápisu FAČR se tam skvělo FUCK… Rozhodčí Zelinka, uposlechnuvší výzvy asociace k nulové toleranci vůči vulgarismům, nařídil jeho odstranění, jinak že zabaví míč a půjde domů. Transparent tak byl odstraněn, ovšem na fanoušky to zapůsobilo jako červený hadr na býka, načež od samotného začátku zápasu stadionem burácelo hromové „Pelta ven!“ Jenže se k tomu párkrát přidalo „Pelta je čur…“, což rozhodčí psychicky těžce nesl, párkrát upozornil domácí, že takto se teda fandit nebude, čímž ovšem ještě víc rozdráždil domácí i olomoucké fans, kteří řvali totéž. Nejprve přerušil zápas na minutu, vše pak vyvrcholilo v 56. minutě, kdy rozhodčí nařídil přerušení zápasu na pět minut, a hráči se odebrali do kabin.

Fanouškům se snažili domluvit i hráči a trenéři, což nebylo divu, protože zjevně dost vážně hrozilo předčasné ukončení zápasu, a tedy kontumace. Kotel to vyřešil odchodem ze stadionu, což bylo v tu chvíli možná nejrozumnější. Jakmile se ovšem hráči vrátili na plac a začalo se hrát, začal „Pelta ven“ skandovat zbytek stadionu…

Přímo v hledišti jsem nebyl, sledoval jsem přímý přenos přes internet, tak jsem v tu chvíli netušil, zda tím problémem bylo skutečně ono „Pelta ven“ či zda zazněly nějaké skutečné vulgarismy na Peltovu adresu. V ruchových mikrofonech ovšem bylo slyšet jen „Pelta ven“, nic jiného… Nicméně fanoušci přítomní na stadionu mi pak potvrdili, že zaznělo právě i vulgárnější skandování.

No, bez ohledu na to, že si o Peltovi nemyslím nic dobrého, je prostě kravina, když kotel opakovaně řve „Pelta je čur...“, zvláště když je zjevné, že rozhodčímu to vadí. Dokonce i ti sparťanští retardi na zápase s Libercem pak drželi hubu a krok, když rozhodčí kvůli tomu na chvíli přerušil zápas, a spokojili se s „Pelta ven“.

Pokud nulová tolerance k vulgarismům apod. bude důsledně ze strany rozhodčích dodržována a povede k tomu, že ze stadionů zmizí vulgárně nadávající dobytkové a zkulturní to atmosféru na fotbale, tak tleskám a jsem pro. Krátkodobě se sice nejspíš sníží počet diváků, ale z dlouhodobého hlediska to bude jedině dobře a počet lidí na zápase poroste.

Momentálně hlavním důsledkem sobotního fandění ve stylu "fandi, ale zůstaň dobytkem" je rozhádaná fanouškovská obec Slovácka, kdy jedni vyčítají druhým, že vulgárně uráželi Peltu a ohrozili klub kontumací, zatímco ti druzí to obhajují svobodou projevu, že si můžou nadávat, jak chtějí. To jistě můžou, ale doma. Olej do ohně ještě přililo vedení Slovácka, které po zápase logicky prohlásilo, že takové fanoušky nechce, což si nadávající hovádka vyložila jako plivnutí do obličeje a již teď se zapřísahají, že na fotbal už nikdy nepáchnou. To je dobře, o to právě jde! No jsem velmi zvědavý na další domácí zápas… Leitmotiv všech pokřiků bude jasný – Pelta ven!

Nijak velký inkriminovaný transparent vydráždil rozhodčího Zelinku, ten zase fanoušky.

Varadi vs. fyzikální zákony

1.FC Slovácko – SK Sigma Olomouc 3:1

Hanáci přijeli na Slovácko s pověstí týmu, kterému se momentálně vůbec nedaří, což se jim také při zápase podařilo svými činy hravě dokázat. Šanci zvítězit tak měli jedině v případě, že by bylo utkání předčasně ukončeno a kontumováno v jejich prospěch, k čemuž ale nebylo vůbec daleko! O důvodech přerušení a hrozbě ukončení zápasu více prozradí zítřejší příspěvek, jenž se bude jmenovat "Pelta ven".

Olomouc začala docela aktivně a sám trenér Slovácka na pozápasové tiskovce konstatoval, že „hra jako taková snad sedm minut byla z naší strany hrůzostrašná, dvacet minut strašná“. Jenže Hanáci úspěšně dokazovali, proč se motají těsně nad sestupovými příčkami – žádná kloudná fotbalová myšlenka, hra na náhodu, nepřesnost přihrávek… Žádný div, že v této fázi nedokázali vstřelit gól, ba ani si vypracovat s jednou výjimkou nějakou šanci. Fotbal v první půli připomínal spíše holomajznu na Hanspaulce. Slovácku tak v první půli stačila jediná střela na bránu, aby se ujalo vedení – Došek perfektně sklepl míč Valentovi, který to udělal podobně jako Kerbr v minulém kole, tedy prvním dotykem skvělé zpracování, druhým střela do sítě. Chvíli před pauzou mohl srovnat Varadi, jenže prokázal, proč je patrně největším paličem šancí v lize (kam se hrabe Jarda Diviš!) a ze dvou metrů vysoko přestřelil zcela prázdnou branku…Touto „střelou“, která popřela všechny fyzikální zákony, jinak by totiž musela skončit v síti, definitivně vstoupil do pantheonu fotbalových komiků, k čemuž mu gratuluji.

Druhý poločas kupodivu nabídl daleko vyšší fotbalovou kvalitu, ovšem jen ze strany Slovácka, jež bylo jasně lepší, po vzoru Varadiho ovšem začalo podobně zahazovat šance. Hlavně Kerbr měl na noze dva góly, leč trefil jen břevno a o minutu později tyč… A jak pravil potrhlý komentátor na sazkabet.cz – fotbal nemá logiku (což v tomto zápase zopakoval asi pětkrát), tudíž Olomouc z ojedinělé šance vyrovnala. Jenže hráči Slovácka se zjevně naučili hrát naplno do posledního hvizdu píšťalky a v sedmiminutovém (!) nastavení, způsobené přerušením zápasu kvůli skandování fanoušků, přibalili Hanákům na cestu dva fíky – nejdřív Došek pumelicí z hranice vápna vstřelil svůj 100. gól v naší lize a v úplném závěru přišla nejlepší akce střídajícího Ondřejky – přešel přes dva hráče, nacentroval do vápna na úplně osamoceného Havlíka, jenž ale blbě trefil míč holení a místo snadné dorážky do poloprázdné brány svým komickým pokusem přeloboval obránce k dobíhajícímu Valentovi, který už zkušeně zasunul míč do sítě. Troufám si tvrdit, že kdyby to tak chtěl Marek Havlík nahrát, tak se mu to nepovede. Slovácko se touto výhrou vyhouplo na šestou příčku!

Došek se raduje ze 100. gólu v naší lize a tím pádem konečně přestanou někteří potrhlí novináři tvrdit, že tímto vstoupil do Klubu ligových kanonýrů, kam přitom vstoupil už na podzim, neboť se mu do toho počítají i tři góly v řecké lize.

zdroj: isport.cz

Před zápasem s Olomoucí

Přestože z posledních třech domácích zápasů s Olomoucí získalo Slovácko jen jediný bod, celkově má s Hanáky aktivní domácí bilanci 6-3-2 (skóre 16:11). Zejména porážka 0:1 z února 2012 byla hodně nešťastná, gól sice vstřelil Libor Došek, ale do vlastní sítě, a to v 90. minutě…Tomu se říká rozhodnout zápas! Snad se teď Libor rozpomene na správnou branku! Nebo Milan Kerbr, kterému to letos střílí a jenž byl také jediným střelcem Slovácka v posledních čtyřech zápasech proti Olomouci, během kterých dal tři branky.

Kdysi skvělá bilance proti Olomouci se v posledních třech zápasech trochu pokazila, je načase přehodit výhybku opět správným směrem! Zvláště když Hanáci předvádí kopanou a nikoli fotbal a motají se těsně nad sestupem, navíc venku se jim na jaře vůbec nedaří (samé porážky a jediný vstřelený gól). Slovácku bude sice chybět vykartovaná pravá strana (Kuncl a Diviš), no tak to hoši zkusí zleva… Jsme zvědav, zda bude hrát Jakub Petr, který je v Hradišti na hostování právě z Olomouce – ta se ale k blbému zlozvyku zakazovat hrát proti vlastnímu klubu staví sportovně, tudíž na podzim Petr v Olomouci nastoupil… Tak či onak, jako obvykle to vidím na tři body!

Liga před 10 lety - sezóna 2003/2004

Při pohledu na letošní tabulku, kdy se Baník Ostrava zmítá na posledním místě a zoufale bojuje o udržení, by člověk sotva hádal, že před 10 lety šlo o suveréna naší ligy, který ji nakonec i vyhrál… Heinz, Matušovič, Pospěch, Látal a další ostravští borci s pětibodovým náskokem tehdy ovládli ligu, Marek Heinz s 19 góly zvítězil v tabulce střelců, čemuž nadšeně aplaudovalo zaplněné hlediště (průměrná návštěvnost na Bazalech přes 15 tisíc chacharů!). Baník tak získal čtvrtý ligový titul v historii (v samostatné české lize první), dnes má však poněkud jiné starosti… Tak jako např. Viktorka Žižkov, která tehdy sestoupila i přes usilovné snažení Ivana Horníka, který v zákulisí dělal, co mohl, leč marně. Druhým sestupujícím byla tehdy jistá Plzeň, v té době zcela podprůměrné mužstvo, jež v sezóně dokázala zvítězit jen čtyřikrát… Na příkladu Baníku a Plzně lze pěkně ilustrovat, jak se v průběhu let dokáže „otočit kormidlo fotbalových dějin“.

Zajímavosti sezóny 2003/2004:

• konec ligy byl poznamenán tehdejší slavnou korupční kauzou, o které jsem psal v příspěvku "Všechno bylo cinklý, vole".
• Synot v říjnu 2003 otevřel v Uh. Hradišti nový stadion a definitivně se přestěhoval ze staroměstského Širůchu.
• Nejnižší návštěva ligové historie: na zápas Blšany-Jablonec (hraný ovšem v Příbrami, neboť blšanský stadion nesplňoval ligové parametry) dorazilo 51 diváků…Naopak na zápas Sparty s Baníkem dorazilo 20 032 fanoušků.
• Jablonec jako jediný tým v sezóně venku ani jednou nevyhrál, zato 9x remizoval, k čemuž mu na soupeřových hřištích stačilo 7 gólů
• V lize začal vystrkovat růžky David Lafata, který za Budějovice vstřelil 14 branek
• Nejvíce gólů (8) padlo v zápase Baník - Slovácko (6:2)

Tabulka sezóny 2003/2004

zdroj: gambrinusliga.cz

Nejbláznivější zápasy

Někdy při sledování zápasu člověk nevěřícně kroutí hlavou, co že se to na trávníku děje. Většinou kroutí hlavou jen tak decentně a prokládá to občasným protáčením očních bulv směrem vzhůru. Občas se však přihodí, že dotyčný divák nechápavě zírá na hřiště, kroutí hlavou kolem dokola o 360 stupňů a oční bulvy rotují neustále. Doprovázeno též lomením rukama/hlasitým bědováním/nevěřícným smíchem (nehodící se škrtněte) a dalšími podobnými výjevy zcela konsternovaného diváka. Něco podobného se mi stalo při sledování zápasů Slovácka už dvakrát…

První neskutečný zápas se odehrál docela nedávno – šlo o bezbrankovou remízu v Plzni v 20. kole naší ligy. Na skóre 0:0 by nic tak zvláštního nebylo…kdyby ovšem hráči obou týmů nespálili dohromady cca 15 jasných gólových šancí! Kdyby zápas skončil třeba 6:5, nikdo by se nemohl ani trochu divit, neboť obrany obou týmů působily značně rozklíženě, až z toho byli útočníci tak překvapení, že nebyli schopní dopravit míč do sítě, ani z penalty… Na televizní obrazovku jsem toho dne zíral opravdu značně udiven, protože něco podobného jsem ještě opravdu neviděl. V tomto ohledu se činil nejvíce zejména Jarda Diviš, nová jarní akvizice Slovácka, jenž zahodil všech svých pět gólovek (naštěstí to pak vynahradil hattrickem v dalším kole).

Ostatně video prozradí víc, i když není zrovna příliš objektivní, několik tutovek Plzně (patrně ze skromnosti) vynechalo…

Něco podobného jsem ovšem zažil už v minulosti, a to dokonce na vlastní oči, když jsem v Hradišti 30. července 2011 sledoval utkání 1. kola proti Příbrami. Slovácko tehdy prohrálo 2:3…Ovšem naprosto neskutečným způsobem, protože na střely na bránu vyhrálo 14:5, kdy ale víceméně všechny byly jasné tutovky, Příbram se tehdy za půlku dostala skutečně jen sporadicky či omylem…A jediným výsledkem bylo, že příbramského gólmana Hrušku dostalo Slovácko do sestavy kola…Video jsem bohužel nikde nenašel, online zápis z iDnesu však hovoří za vše.

Pak se mi nikdo nemůže divit, když lamentuju nad tím, že Slovácko neproměňuje šance...

Nejstarší fotbalové video

Patrně nejstarší dochované video, zachycující fotbalisty při hře, pochází z 23. 10. 1897, a to ze severoirského Belfastu. Krátký „šot“ ze zápasu Glentoran vs. Cliftonville natočil Alexander Promio (kameraman bratří Lumierů) na stadionu Oval, domovském stánku Glentoranu FC.

 O něco výživnější záznam pochází z listopadu 1901 a zachycuje dvouminutový fragment zápasu Newcastle United – Liverpool. Jde o ligový zápas, neboť v sezóně 1901-1902 se hrál již 14. ligový ročník. Newcastle v tomto zápase porazil Liverpool 1:0, ligu tehdy vyhrál Sunderland. O britských fotbalových tradicích nejlépe svědčí fakt, že stejně jako před více než 100 lety, stadiony, kde byly natáčeny ony reportáže, se dodnes jmenují stejně (Oven v Belfastu, resp. St. James Park v Newcastlu). I když pravda, dnes vypadají trochu jinak… A nemůžu si pomoct, to hemžení hráčů Newcastlu a Liverpoolu na nepříliš kvalitním terénu mi silně připomíná hanspaulku…Zvláště, když můj bývalý tým měl podobně pruhované dresy jako Newcastle!

Slavné střetnutí Slavia - Synot

Ve včerejším příspěvku jsem zmínil utkání Slavia – Synot , jež se odehrálo na Velikonoce 2003 a z kterého můj tehdejší spolubydlící vytvořil epopej, kde všechna slova začínala na „p“. I nenechal jsem se tehdy zahanbit a vzápětí jsem sepsal svoji stručnou slohovku!

Sluníčko silně svítilo, sluněníchtivé slečny svůdně sundávaly svršky, sešlá sláva strahovského stadionu svítila staroubou, stoupenci staroměstského Synotu stoupali Strahovem. Samolibí slávisti se sjížděli sklenicemi samohonky se smaženým sýrem, společně skandovali: "Synot sklidí sedmičku, sesadíme Spartu!" Skupinka sádelnatých Sparťanů se smíchem svalila. Strašlivý střet slávistů se sparťany! Sadistický sparťan sejmul slávistu sekerou, svalnatý slávista svým slepým střevem svázal sparťanovi sebevědomí. Sedm sešitých sešívaných spolu se sedmnácti sparťany sebráni Security Service.

"Sklapněte, sešívaní satani", smálo se sedm skalních staroměšťanů, "Synot Slávku sejme!"

Sudí stiskl stopky.

"Slončík spasí Synot!," skandoval sbor stylově secvičených staroměšťanů. Smolný střet, součinnost staroměstských stoperů selhala. Skácelovo sáhodlouhé sólo, střela - Skácel svým sandálem srandovně sestřelil světla. Smích synoťáckého sektoru. "Saláte!," smáli se.

Slávia stupňuje svoji snahu. Sled slávistických střel, Slavia-Synot 1:0.

Synot se svým sympatickým stylem snaží soupeře stresovat. "Snažte se! Sakra střílej, Slončíku!" Slončík střelil, strefil Skácelovy slabiny. "Střídat," sykl svíjející se Skácel. "Simulante, stoupni!", skučela sestřenka. "Sudí, si slepý? Skácel simuluje, svině!"

"Sí, sí," skandoval starosta Salerna strýc Salvattore, sympatizující se Synotem.

Slávista skluzem surově sejmul staroměšťáka. Sudí straší svým spárem. Standardní situace, secvičený signál, skvělá střela, srovnáno! Skvost! Schylovala se senzace.

Slávisté smutní slabých sto sekund. Sedmá standardka, složitá situace smrdí, střela skutečně se svištěním srazila síť Synotu. Skóre stoupá. Srdce skalních staroměšťáků skomírají. Souchotinář Slončík střídá, střelecké schopnosti scházely.

"Stihneme srovnat, sípají synoťáci.

Sudí stiskl stopky, střetnutí skončilo. Slávisté se smějí, skáčí, synoťákům stékají slzy.

"Sbohem Synote," smáli se svým sžíravým sarkasmem slávisté.

Slivovice spasila slzící stoupence Synotu…

Staroměšťák S. – smutný stoupenec Synotu

Pražané porazili periferii – pravdivý příběh

Před jedenácti lety připadlo velikonoční pondělí stejně jako letos na 21.4. Pozoruhodné výročí, které je třeba si připomenout! I navštívil jsem toho osudného dne L. P. 2003 se svým spolubydlícím z kolejí Pavlíkem, kterého tímto zdravím, utkání Slavia – Slovácko (tehdy ještě Synot), hraného tenkrát na Strahově. Šlo o natolik pozoruhodný zážitek, že byla škoda nesvěřit ho papíru. Ovšem způsobem nikoli ledajakým! Můj spolubydlící se totiž hecnul a celou velikonoční fotbalovou story, byť pro Slovácko nepříliš podařenou (1:3), prezentoval precizním popisem potupné prohry. Připomeňme proto příběh pamětníka.

Pondělí před pátou. Přestalo pršet, propuklo příjemné počasí.

"Poslouchejte, pojďme povzbuzovat," povídám přátelům. Přestože plátky předvídaly "pětku", postačil pocit pomyslného překvapení. Prý předem prohraná partie! Pche!

Poplatek "pajcku", paráda! Příjemné prostředí přilákalo pouze pár platících, protože Prima přenášela přímý přenos. Pořadatelé postávali, pokuřovali, policajti prošacovávali před pokladnou. Představení propuklo. Přátelé prošvihli počátek, pivo pípou příliš pěnilo.

První příležitosti promarněny. Pomalé pohyby představitelů prokládalo publikum pískotem. "Pohyb, pohyb," povolávalo. Přitom postačily přesné přihrávky. Poté první podkopnutí, pád. "Penalta!! Pískej podobné prasárny, pitomče!". Palinek posílá perfektní pas Poláchovi. Přes. "Proboha, proč?! Přemýšlej!", piští postávající příbuzná. Poločas.

Pivo pořád pění, párky pálí. Půvabné paničky přitahují pohledy, poukazujíc polonahé proporce přiléhavým prádýlkem. Pěkný pohled.

Po poločase pokračujem. Pražané postupně převyšují. "Předběhni Pitáka, připrav, prostřel!" Prosby prd platné. Pokusy pouze pro pobavení publika, přebor proti podobným provedením Premierleague. Pražádný přehled. Pak přichází pohroma. Pražané podstupují přesilovku. "Peníze, peníze!," pokřikujem. Po pár přiťuknutí pojišťují. Potvory. Pobledlí podrážděně povykujem. Před prodloužením poukazuje pomezní praporkem pokračování před prázdným prostorem, přesto pozdě. Prostě pořád pech.

Poslední parádičky, píšťalka píská. Pláčeme. Pomáhá pouze pleskaňa. Ponuré publikum poskakuje, plesá. Po pravdě právem. Poté přichází poděkování pěti platícím příznivcům poražených. Proč panikařit? Příště.

Pozor, pondělí před pátou, podruhé přenos Primy. Přivítáme pruhované Pražany. Přijďte podpořit. Peťo, proboha, překaz Piklovi pravidelnou penaltu!

Pavel, příznivec poražených.

Vítejte v Makedonii, pardon, pod Ještědem

Před pár dny jsem v jednom příspěvku poukázal na jistý zápas v Makedonii, kde rozhodčí neuvěřitelně vládl zápasu a pískal jen na jednu stranu. Bohužel rozhodčí Hrubeš, který pískal zápas 25. kola Slovácka v Liberci, si to v poločase asi pustil a patřičně poučen, jal se úřadovat. Takže Slovácko si v druhé půli ani neškrtlo, neboť každý zákrok, ba i křivý pohled na soupeře, byl trestán standardkou ve prospěch Liberce.

Jsem obecně dalek stěžování si na rozhodčího a Slovácko si za vlažnější vstup do druhé půle mohlo samo, ovšem tohle fakt přehlédnout nešlo. Přitom Slovácko bylo v první půli lepší a zaslouženě šlo do vedení, když si v střelecké formě hrající Kerbr jako zkušený rutinér (kde se to v něm bere?) jedním dotykem zpracoval Valentův těžký centr z hloubi pole a druhým dotykem ho poslal do sítě. Krom toho mělo další 2-3 skvělé šance ke skórování a když o půli odcházelo za stavu 1:0 do kabin, začal jsem se těšit na první výhru z Liberce v historii.

Liberečtí hráči, v první půli zcela matní, dostali nejspíš o přestávce od nového trenéra Vavrušky pěknou čočku, protože nastoupili jako vyměnění. Řekl bych, že s tím hráči Slovácka i počítali. Nepochybně ovšem nepočítali s tím, že rozhodčí zcela změní metr… Plynulý a pěkný fotbal z prvního poločasu byl pryč, rozhodčí pískal totálně vše a udělal z fotbalu kopanou, nejdelší plynulý úsek v druhé půli trval maximálně 15 vteřin. Hlavně ale pískal vše tak, že v jednom kuse létaly centry ze standardek na branku Slovácka, nebylo tak divu, že jednu z nich neuhlídali. Nemohli také chybět atributy typické pro tento způsob pískání – čtyři žluté karty, jedna červená, penalta, vše v neprospěch Slovácka, Liberec neměl ani jednu žlutou. I když přiznejme si, faul Kuncla ve vápně to byl, penalta byla nařízená správně, o následné červené kartě ovšem mám dost pochybností.

Ale bez ohledu na rozhodčího, Slovácko si za to mohlo samo - mělo využít víc šancí v první půli a nemělo být tak pasivní v té druhé, fauly byly do značné míry vyústěním toho, jak v druhé půli hrálo. Ovšem ještě jsem snad neviděl podobný zápas, kdy rozhodčí takovým způsobem změnil po poločase způsob pískání…

Před zápasem v Liberci

Že by se Slovácku na drsném severu pod Ještědem kdovíjak zázračně dařilo, to se vskutku říct nedá – bilance 0-4-7 (skóre 10:21) napovídá, že na první výhru v Liberci celek z Uh. Hradiště stále čeká…No tak proč se nedočkat konečně teď? Na podzim Slovácko rozneslo Liberec 4:2, když jej porazilo poprvé po deseti letech, tak by bylo hezké na to navázat!

Hlavně Libor Došek, který čeká na svůj 100. gól v české lize (momentálně má bilanci 99 branek v české a 3 v řecké lize), by se mohl dočkat, zvláště když právě na podzim v zápase proti Liberci vstoupil do Klubu ligových kanonýrů. V onom zápase dal hned dva góly, a právě tím druhým se octl ve elitní společnosti šutérů. Čímž zdárně pohřbil veškeré spekulace, jak dlouho mu bude trvat, než kýžený stý gól vstřelí. A kdo ví, zda se nejedná o rekord v rychlosti vstřelení sté branky, protože občas se stává, že se útočník zasekne na 99 gólech, všichni mu to neustále připomínají a on se ne a ne trefit. Tak jako v 70. letech plzeňský Stanislav Štrunc, který se dočkal až po 14 měsících (i když částečně to bylo dáno tím, že během té doby na chvíli sekl s fotbalem). No tak Liboru Doškovi ta prodleva mezi 99. a 100. gólem trvala 9 minut…

Tak snad se prosadí i tentokrát, zvláště když Liberec je lehce rozklížen a odvolal trenéra Šilhavého, když se profláklo, že po sezoně nejspíš odejde do sousedního Jablonce. A hlavně má těžce rozklíženou obranu, která v posledních třech zápasech inkasovala jedenáctkrát, zatímco Slovácko za celé jaro jen šestkrát. Nějaký bodík z Liberce visí ve vzduchu!

Chance index

Kromě mnoha dalších tradičních statistik bývá na webu gambrinusliga.cz zveřejňován tzv. Chance index, udávající, kolik šancí dokázal vytvořit ten který hráč v zápase. Nejde ovšem jen o nějaký jednoduchý počet nahrávek na góly, ukazatel je sestaven docela sofistikovaně – 65% váhu tvoří přihrávky do jasné gólové šance, 30 % dělají předfinální přihrávky a 5 % centry do vápna. A vzniklé číslo se vynásobí deseti, protože jinak by vycházely mrňavé hodnoty a vypadalo by to blbě. Ostatně z přiloženého obrázku to jasně vyplývá. Sleduje se to od 20. kola a je zajímavé, že zatím pokaždé vyhrál někdo jiný (Nivaldo, Horváth, Dočkal, Berger, Krejčí). Doufám, že se v této statistice dočkám i vítězství někoho ze Slovácka! V minulém kole k tomu nebyl daleko Jakub Petr, který byl na 2. místě. V alespoň jedné statistice Slovácko v tomto kole vyhrálo, a sice v počtu střel – směrem k ostravské bráně jich vyslalo úctyhodných 29! Pravda, přímo na bránu doplulo pouze 11 střel, což není kdovíjak vysoké procento úspěšnosti, al e hlavní bylo, že jedna z nich skončila v síti a rozhodla o třech bodech!

zdroj: gambrinusliga.cz

Nepřerušeno, neukončeno

Před týdnem jsem psal, jak si fotbalová asociace odhlasovala, že nepřístojnostem na zápasech je třeba skutečně učinit přítrž, ale teď už jako fakt doopravdy! Výsledek? Nula.

Před uplynulým ligovým kolem se spekulovalo, zda dojde k přerušením či přímo ukončením zápasů, leč kolo se odehrálo, na stadionech se dělo víceméně to, co obvykle, a nestalo se vůbec nic. Ovšem nikoliv proto, že by se fanoušci zničehonic zázračně polepšili. Při pražském derby zaznělo jak „smrt Spartě“, tak „Jude Slavie“, a to nejednou, pár dělobuchů skutečně nešlo přeslechnout a pyrotechniku přehlédnout, leč rozhodčí Jílek se tvářil, že je krásný den a nic se neděje. Začínám se obávat, že dokud se nestane nějaké neštěstí, nezmění se vůbec nic.

Jediným razantním zásahem tak byl jen střet policistů se slávisty během průvodu sešívaných Prahou; zásah policie byl na rozdíl od rozhodčích během zápasů značně přehnaný a z některých slávistů se nejspíš stali skutečně sešívaní, a to hned několika stehy. Nešlo by místo systému „ode zdi ke zdi“ zkrátka použít zdravý rozum?

Soutěž lidové tvořivosti o nejvtipnější slogan na adresu předsedy Pelty, kterého všichni tak zbožňují, tentokrát vyhráli fanoušci Bohemky.

zdroj: isport.cz

Jak se píská v Makedonii

Uplynulý ligový víkend přinesl několik vskutku pozoruhodných výkonů našich sudí. Někteří utrpěli dočasnou slepotu a neodpískali zjevné penalty (např. rozhodčí Královec penaltu proti Plzni při zápasu s Jihlavou nebo rozhodčí Jílek během pražského derby při zákroku Costy na Necida), naopak obě penalty, kterými sudí Ardeleanu otočil nepříznivě se vyvíjející zápas Příbrami s Libercem ve prospěch Příbrami, byly přinejmenším diskutabilní. Ale tomu už se při každoročních jarních záchranářských zápasech v Příbrami nikdo nediví, čím dál víc mi to připomíná Viktorku Žižkov za éry Ivana Horníka.
Naštěstí se však jednalo o ojedinělé excesy a naši rozhodčí se stále mají co učit od svých makedonských kolegů! Neboť to, co předvedli při pískání mezinárodního přáteláku Makedonie –Slovensko hráčů do 18 let, to se hned tak nevidí! Navzdory tomu, že rozhodčí během celého zápasu obracel prakticky vše ve prospěch Makedonců, slovenští mladíci dokázali remizovat 1:1, když vyrovnávací gól inkasovali v třetí minutě nastavení z vymyšlené penalty, která korunuje celé video. Docela vtipné je to neustálé nevěřícné chytání se za hlavu, které provádí slovenští junioři víceméně furt…

Sestoupí Znojmo administrativně?

Mraky se pomalu, ale jistě smrákají nad znojemským účinkováním v první lize. Nikoliv ovšem z důvodu sestupu v důsledku nízkého počtu bodů (i když i to se může stát, Znojmo má šest kol před koncem jen jediný bod náskoku na sestup), ale kvůli stadionu. Jak známo, znojemský fotbalový stánek nesplňuje prvoligové parametry, tudíž Znojmo pro tuto sezonu dostalo výjimku a mohlo jeden ročník strávit v brněnském exilu. Kde se bohužel návštěvnost počítá na stovky než na tisíce…Ovšem tato výjimka platí jen pro tuto sezónu, a pokud Znojmo nebude mít odpovídající stadion i pro příští sezónu, tak i kdyby se v lize zachránilo, automaticky sestoupí.

Stadion má splňovat všechna kritéria do 30. června, je nutno vybudovat umělé osvětlení, upravit tribuny (vyhřívaný trávník prý už mají)…a přitom se ještě ani nezačalo, protože klub na to nemá prostředky. Vše tak závisí na státní dotaci cca 90 mil. Kč, kterou vyjednává z prostředků MŠMT klub ve spolupráci s městem za mocné podpory svazového předsedy Pelty. Samozřejmě ten jde na to klasicky bafuňářsky, čili dotace se tváří, jako že je hlavně na mládež, rozvoj sportu atd., protože na nic jiného být nemůže, přitom samozřejmě jde čistě jen o záchranu Znojma v lize. Bez ohledu na mé sympatie ke Znojmu (klobouk dolů před tím, že s tím poslepovaným kádrem z odložených hráčů na hostování jsou stále konkurenceschopní), troufám si říct, že veřejné prostředky z kapes daňových poplatníků by skutečně neměly sloužit tomu, aby saturovaly potřeby fotbalového klubu… Navíc, jak k tomu přijdou ostatní mančafty? Nebo taky snad dostanou dotaci 90 mega? Asi těžko…

O dotaci má Ministerstvo školství rozhodnout do konce dubna. Stejná žádost už přitom byla dřív zamítnuta Ministerstvem financí. Tak to holt zkusili u jiného ministerstva… Ještě by pak mohli zkusit Ministerstvo pro místní rozvoj (jde přece o rozvoj fotbalu), případně Ministerstvo životního prostředí (jde přece o trávník!). To jsem teda zvědavý.

Pokud by Znojmo bylo z těchto důvodů vyloučeno z ligy, sestoupil by patrně spolu s ním tým jen na 16. místě a 15. by se zachránil. Konečně nějaká šance pro Slavii, že nesestoupí!

Slávistická antikoncepce aneb ochrana proti fotbalu

Před pražským derby mezi Slavií a Spartou se vždy omílá fráze, že derby nemá favorita. To platilo dřív, teď už bohužel ne, čehož důkazem byl sobotní zápas, kdy si sešívaní počínali jako krotký beránek jdoucí na porážku. Slavia totiž každým svým krokem neomylně vede klub do ještě většího marasmu, v duchu jednoho z Murphyho zákonů, pravícího „usmívejte se, zítra bude hůř“. Tímto mottem se bohužel na Slavii řídí už několik let. Jenže zatímco dřív se motali slávisti alespoň plus minus v polovině tabulky, teď jim zcela reálně hrozí sestup, protože jejich hra má všechno, jen ne prvoligové parametry. A to včetně některých hráčů… Koncepce klubu mi nejvíc připomíná tahání králíků z klobouku – vždycky se přivede nový trenér, který vydrží jen chvíli, svede se na něj herní krize a vzápětí je vytažen z klobouku trenér nový. Takže od roku 2010 včetně se už 9x změnil hlavní kouč…

Tahání z klobouku se navíc zrychlilo ještě letos na jaře, kdy byl z klobouku vytažen holandský trenér, slovenský sportovní ředitel, český maskot, řada neznámých hráčů vskutku různorodých herních kvalit, a to vše v domnění, že teď, teď už to musí přijít! Ano, přijde, ale leda sestup. Výsledkem slavistické koncepce je totální chaos, zmar a ostuda, neuvěřitelné točení sestavou (částečně vynucené kvůli množství zranění) a následné neuvěřitelné kroucení hlavou ze strany fanoušků. Vůbec bych se nedivil, kdyby byl trenér Pastoor odvolán a na jeho místo znovu usedl Franz Straka, „sešívka jak bejk,“ jak sám kdysi prohlásil, a kruh absurdit by se uzavřel.

Nicméně Slavia to má stále ve svých rukou, resp. nohou – v příštím kole sice hraje s Plzní, kde se body nečekají, ovšem pak bude hrát se soupeři z ligového suterénu a se kterýma si to může na férovku rozdat o sestup – v 26. kole na Bohemce, v 28. kole v Brně a v 30. kole v Ostravě. Všechny tyto klíčové zápasy hraje tedy venku…No nebudou to mít jednoduché, kluci sešívaní…

Hodnocení jarních slavistických zápasů je poněkud monotematické…

zdroj: sport.cz

O Kerbrově kouzelné levačce

FC Baník Ostrava - 1. FC Slovácko 0:1

Už jsem se chystal pochválit hráče Slovácka, že poprvé v sezóně hráli bez žluté karty, když tu si Milan Kerbr v poslední minutě nastavení svlékl dres a samozřejmě dostal žlutou. Hoši, co jsem to psal nedávno o tom svlékání dresů? Že vy jste to nečetli? No aspoň že zůstalo jen u toho dresu… Výjimečně ovšem tentokrát Kerbrovi odpustím, protože to bylo vzápětí poté, co těsně před odpískáním závěrečného hvizdu v nastavení poslal z přímáku míč do šibenice a svým devátým gólem v sezóně rozhodl o výhře Slovácka 1:0. Dobře jsem to v minulém příspěvku spočítal! Ovšem nutno přiznat, že to bylo se štěstím, Baník by si bod zasloužil, na zásluhy se ovšem nehraje…

Nejhorších bylo posledních 10 minut. Ty jsem totiž neviděl. Zápas jsem do té doby sledoval v přímém přenosu na sazkabet.cz, jenže cca 10 minut před koncem jim přenos přestal fachat, takže pak jsem jen trnul u online výpisu na iDnesu, jak to celé dopadne…Aneb nekonečné klikání na aktualizaci stránky, naštěstí s happyendem!

Do té doby bylo na co se dívat – oba celky se hrnuly dopředu, každý chtěl dát gól, nějaké postupné zakládání útoku skoro neexistovalo. Kvůli tomu ovšem bylo vidět i poměrně dost nepřesností… Hlavně na straně Baníku, kterému ovšem výrazně pomohlo zranění nevýrazného a statického Škutky, kterého v 39. minutě nahradil malý ghanský skřítek Francis Narh, jenž byl neuvěřitelné běhavý a hbitý a dělal si na hřišti, co chtěl; takže obránci Slovácka ho nestíhali ani faulovat. I díky němu na začátku druhé půle Baník mocně zatlačil Slovácko, ovšem gólman Heča lapil tři tutovky a dokázal jednak, že Melichárek to bude mít s návratem mezi tyče hodně těžké, a jednak že se Baník strašně nadře na gól, a proto je tam, kde je. Na rozdíl od Slovácka, které bylo jasně fotbalovější. A i když na gólové šance Slovácko prohrálo, na střely na bránu vyhrálo 12:6, protože jeho hráči patrně dostali rozkaz střílet na nepřítele v momentě, kdy zahlédnou v dáli gólmana, takže když se někdo octl cca 25-30 metrů od brány, už se chystal ke střele. Gólman Baníku musel být pořád ve střehu, protože pumelice na jeho bránu mohla přijít (a taky přicházela) prakticky kdykoliv. Nakonec však paradoxně místo dělovky přišla v poslední minutě snad první technická střela Slovácka v zápase a potopila Baník ještě hlouběji směrem do druhé ligy.

Chachaři tak už popatnácté v řadě nedokázali vyhrát, na záchranu jim schází čtyři body a odnesl to trenér Komňacký, jenž byl odvolán…Takže Baník bude mít už třetího trenéra v této sezóně, tomu říkám koncepce! Jelikož Slavia dostala na prdel od Sparty a je v tom taky až po uši, je docela možné, že o sestupujícím rozhodne vzájemný zápas na Bazalech v 30. kole mezi Baníkem a Slavií…

zdroj:isport.cz

Vzhůru na Bazaly!

Po minulém ligovém zápase s prvním celkem tabulky se Slovácko utká opět s prvním, ovšem od konce. Letošní Baník skutečně v ničem nepřipomíná ostravskou mašinu z doby před deseti lety, která získala mistrovský titul. Tehdy Baník dokonce potupně na Bazalech vypráskal Slovácko 6:2…Všechny další vzájemné zápasy na Bazalech však byly daleko vyrovnanější a vždy skončili buď remízou, nebo rozdílem maximálně jednoho gólu. Že by se však v Ostravě Slovácku nějak dařilo, to se říct nedá – z dosavadních 13 zápasů na Bazalech má bilanci 1-5-7, skóre 11:21… Tři body si tedy Slovácko odvezlo jen jednou, na podzim 2011, kdy výhru 1:0 zařídil pár minut před koncem Tomáš Košút. Ten bude nepochybně hrát i v tomto duelu, tak by se historie mohla opakovat! Kdy taky jindy by mělo Slovácko na Bazalech vyhrát, než letos, kdy se chacharům vůbec nedaří? Navíc kvůli červené z minulého kola nehraje stabilní ostravský stoper Baránek, zatímco Slovácko bude v plné síle. Ať počítám, jak počítám, Slovácko tentokrát vyhraje! Vzhledem k výkonům Baníku a jeho smělému pokukování po druhé lize to taky může být na nějaký čas poslední vzájemný zápas na Bazalech…

Přerušit? Ukončit?

Fotbalová asociace zasedla a shodla se, že pravidla, platná již od roku 2008 a týkající se přerušení či ukončení zápasu v důsledku nepřístojností fanoušků (včetně vulgarismů), je třeba dodržovat! No to je novinka… Je tedy fakt, že dosud existovala tato pravidla jen na papíře a jejich vymahatelnost byla víceméně nulová, trochu se však obávám, že se to teď zvrtne do druhého extrému a pár zápasů následujícího kola se nedohraje. Zvláště pražské derby, během kterého se vždy oba fanouškovské tábory předhání v lichotkách oslavujících soupeře. To jsem zvědavý, jak se rozhodčí zachovají při zpěvu oblíbeného chorálu „Spartááá, Spartááá, bůůůzerantů partáááá“, načež sparťanský kotel bude jako obvykle kontrovat „Jude Slavie“. Též na Ostravsku zdomácnělé „Banik pyčo!“ by mohlo uvést sudí do rozpaků. A vůbec nepochybuji o oslavném hesle týkajícím se Pelty, kvůli kterému byl přerušen zápas Slavia s Jabloncem. Myslím, že tento „chorál“ bude unisono znít všemi stadiony a vzácně sjednotí úplně všechny fanoušky.

Nicméně je zcela na čase a na místě něco dělat s dobytčí atmosférou na fotbalových stadionech. Ať se to týká vulgarit a nesnášenlivosti či výtržností. Po nedávném extempore na Baníku se hned začalo mluvit o adresném ticketingu, teď už to svaz zase začal relativizovat, že vlastně stačí lépe dodržovat stávající pravidla, což by znamenalo jedno velké nic… Obávám se, že se to změní jen tehdy, dokud skutečně nedojde k několika předčasným ukončením zápasů. Jsem zvědav, zda sázkové kanceláře vypíšou kurzy, do kolikáté minuty bude předčasně ukončeno sobotní pražské derby!

Pelta je jednička! Nebo že by mladý člen ultras ukazoval něco jiného?

zdroj: http://www.ruthlessreviews.com

Odborná analýza utkání Slavia - Jablonec

Jeden z mnoha nejvýznamnějších fanoušků tohoto blogu, pan M., zvaný M., mne požádal, abych podrobně zanalyzoval utkání Slavia – Jablonec, které uzavíralo 23. ligové kolo. Tomuto přání nešlo nevyhovět, a ačkoliv jsem zápas vůbec neviděl, přesto jsem bryskně vypracoval precizní analýzu o délce 238 stran. Jenže ta by se sem nevešla, tak jsem ji zase smazal a začal znovu, a tentokrát jsem pouze vypíchl klíčové okamžiky, které věrně vystihly krásu tohoto zápasu:

• 1. min. - zahájení utkání
  
• 33. min. - skandování „Pelta je čurák“, následované dvouminutovým přerušením hry kvůli použití sprostého slova „Pelta“
  
• 90. min. - ukončení utkání za stavu 0:0

Stručně řečeno - reklama na fotbal. Ovšem druholigový, kam ostatně Slavia směle mašíruje.

Fotbalisti Slavie měli v rozestavení i taktice trochu hokej,
není divu, že mají potíže se střílením gólů!

zdroj:isport.cz

Trenér Vrba ve Slovácku!

Pokud vás tento titulek přiměl přečíst si následující řádky, tak vám rozhodně nemůžu gratulovat, neb jste právě sedli na špek typicky bulvárnímu způsobu tvorby titulků. Dobře vám tak. Za trest to teď musíte dočíst až do konce.

Samozřejmě se nejedná o žádné angažmá Pavla Vrby ve Slovácku. Reprezentační trenér jednak navštívil ligový zápas Slovácko – Sparta, neboť stejně jako já nesprávně tušil gólovou přestřelku, hlavně ale měl sezení s celým trenérským štábem Slovácka včetně mládežnické akademie, kde jim předával své bohaté zkušenosti. Nezbývá teď než doufat, že si trenéři Slovácka plnili zápisníčky lépe než trenér Hnátek z Okresního přeboru a že se hra Slovácka přiblíží časem té plzeňské!

„Prostě balón kopněte sem, a pak stačí trefit zařízení! Jak myslíte, že jsme to hráli v Plzni?“

Zdroj: fcslovacko.cz

Přišel, viděl, vsítil, odešel

Vyžlutil, zčervenal. Trenér nepochválil. Emir Zeba. Záložník z Bosny. Asi trochu pako.

Svých pět minut slávy (a to doslova) si užil v zápase Znojma s Brnem domácí Emir Zeba. Na hřiště vstoupil jako střídající hráč v 70. minutě, o pár chvil později se postavil k přímáku, zkušeně napral míč do šibenice, vzápětí začal zběsile oslavovat svůj první gól v naší lize svlečením dresu, dostal logicky žlutou a zjevně patřičně rozradostněn a nabuzen, o pět minut později sestřelil protihráče, dostal druhou žlutou, tudíž červenou a tím skončilo jeho účinkování v zápase. To snad režíroval Krátký film Praha…

Tak nějak mi nejde do hlavy, proč si fotbalisti sundávají po vstřelení gólu dres?! Chápu, že euforie doslova trhá žíly, když fotbalista vstřelí branku, sám jsem to zažil, ale že bych začal ze sebe strhávat dres či jiné ošacení, to mne nějak nenapadlo…Asi to hoši museli vidět v televizi. Tak jako např. David Kalivoda, bývalý záložník Slavie, který na jaře 2008 v derby se Spartou nastoupil na trávník v 39. minutě, v 52. dostal žlutou za faul a o šest minut později vstřelil úvodní gól derby, který oslavil svlečením dresu, takže následovala druhá žlutá a dál už to znáte…

Kam se ovšem Zeba hrabe na Serge Djiehoua z Pobřeží Slonoviny, toho času útočníka druholigového řeckého týmu Glyfada. Ten dostal na podzim 2013 červenou po několika málo vteřinách na hřišti…Ale bral to s úsměvem!

Potřinácté...

1.FC Slovácko – AC Sparta Praha 0:1

V dosavadních jarních zápasech Slovácko s výjimkou zápasu s Brnem spalovalo jednu gólovku za druhou, v zápase se Spartou však nespálilo ani jednu! Bohužel nikoli však proto, že by trestalo soupeře s 100% úspěšností, ale protože si žádnou nevypracovalo…Tudíž očekávané gólové dostihy (přiznávám, tipoval jsem velmi naivně vítězství domácích 3:2) se jaksi nekonaly a Slovácko propáslo příležitost drze se vyhoupnout na šestou příčku tabulky před Duklu.

Herně to přitom byl docela vyrovnaný zápas a Slovácko klidně nějaký ten bod mohlo uhrát, zvláště když rozhodčí čtvrt hodiny před koncem neodpískal jasnou ruku Hušbauera v šestnáctce, načež se měla kopat penalta. Hlavní rozdíl byl ale v kvalitě předfinální fáze - zatímco Slovácko hrálo vpředu nepřesně a tím pádem se do koncovky skoro nedostávalo(navíc Sparta předváděla, proč má nejlepší obranu v lize), Sparťani si dokázali vyhovět víc a vypracovali si tři jasné tutovky, i když je tedy po vzoru hráčů Slovácka z minulých zápasů poctivě zazdili a gól padl naopak z docela nenápadné akce…

Takže ani na třináctý pokus v řadě Slovácko se Spartou nebodovalo, nepomohla ani skvělá návštěva (přes 7 tisíc), takže zase bude třeba čekat půl roku a snad se dočkáme na čtrnáctý pokus… Tyhle počty nesnáším. Ale když jsme u nich – Slovácko poprvé v sezóně dostalo v zápase méně než dvě žluté karty! A sice jen jednu. Sláva! Navzdory tomu stále Slovácko suverénně vede tabulku počtu žlutých karet (74), před druhým Znojmem má náskok 14 karet, tak to snad uhájíte, hoši!

Mezi hráči Slovácka a Sparty vládl během zápasu mír, láska a porozumění.

zdroj:isport.cz

Stanislav Tecl olízl břevno

Už dlouho jsem se tak u fotbalu nerozesmál jako včera při sledování zápasu Dukla – Plzeň (0:3), kdy z jinak protřelého komentátorského matadora Pavla Čapka vypadla hláška o olíznutí břevna. Nechci tedy podceňovat Standu Tecla a jeho jazykové schopnosti, nicméně „Čapoun“ (jako ho familiárně přezdíval Ivan Horník) měl patrně na mysli Teclovu střelu a nikoliv Teclův jazyk.

Hned jsem si vzpomněl na další komentátorské perly, jimž vévodil svého času zejména Václav Tittelbach na Nově. Ovšem i jeho kolega Pavel Poulíček se nenechával zahanbit, i když ten mi utkvěl v paměti spíš při komentování hokeje - pokaždé, kdy český tým překročil červenou čáru, začal Poulíček hystericky řvát, že se řítíme do šance a na jeho „pozor, jdeme tři na dva…tak ne, je to dva na tři“ nezapomenu asi do smrti.

Nekorunovaným králem komentátorských perel se však patrně na věčné časy stal právě zmiňovaný Tittelbach. Jsem zvědavý, zdali se objeví nějaké eso, které dokáže trumfnout tyto jeho hlášky:

„Cimirotič je opravdu hvězda. Už v 17 letech hrál za slovinskou sedmnáctku.“ 

„Lima dneska hraje svůj jubilejní 42. zápas...“ 

„Hübschman musí spěchat, rychle spěchat.“ 

„Karel Brückner musí být skutečně s touhle přípravou, která se skutečně hraje ve velké zimě, kdy je tady asi osm stupňů pod nulou, kdy včera, když naši přijeli...“ 

„Toto je Pavel Besta, kterému se stalo zvláštní zranění, když šlápl na zahradě na hrábě. Úplně stejné zranění se stalo před lety René Bolfovi, když přenášel kočárek a udělal si výron.“

 „S velkým fotbalem začínal Kováč v Loučné nad Desnou.“

 „To byla první šance našeho týmu, dnes už druhá Lokvence." 

„Je tu ideální fotbalové počasí, 19 stupňů, i když hodně fouká a je silný vítr." 

„Proti Rumunsku jsme díky faulu Jiránka vyhráli 2:1…" 

„Aha, tak Tomáš Rosický je ještě na hřišti. Zrovna jsem ho viděl zahrávat rohový kop.“ 

„Jarošík má právě na Slovince velmi dobré vzpomínky. Hrál totiž proti nim v Ostravě, kde naši prohráli 0:1."

„Tak tohle byl vynikající balon. Ale příliš dlouhý." 

„Tam byla šance Milana Baroše, ale nepřišel tam…" 

A jedna hokejová na závěr:

„Je to zakázané. Nedovolené. Přes všechny čáry. Icing a puk jde zpátky před Hniličku.“

Před zápasem se Spartou

Proti některým týmům se Slovácku dlouhodobě nedaří, čehož živým důkazem je Sparta, která vyhrála posledních 12 vzájemných utkání s celkovým skóre 29:4…Což je teda děs a hrůza. A z toho v posledních třech nadělila Slovácku vždy čtyři kousky. I když tedy např. před rokem mohlo Slovácko na Spartě klidně zvítězit, ale to by Došek nesměl zazdít za stavu 0:0 tři tutovky... Slovácko naposledy bodovalo se Spartou 17. září 2005, kdy doma vyhrálo 2:0 (góly Malár a Sowunmi); za Spartu hrál tehdy mj. jistý Libor Došek… Nejvyšší čas tuto ne zrovna chvályhodnou sérii zlomit! Když jsme v posledním domácím zápase prolomili černou sérii s Brnem a konečně ho po letech doma porazili, proč totéž nezopakovat se Spartou? Navíc by byla škoda pokazit si čtyřzápasovou šňůru domácích vítězství…

„Všechno bylo cinklý, vole!"

"To je v prdeli, kam ten fotbal jde, ty krávo?“ (Ivan Horník, 2004)

Letos na jaře je nutno připomenout jisté pozoruhodné výročí – před 10 lety, v dubnu 2004, byl zatčen tehdejší sportovní ředitel Synotu Jaroslav Hastík, když se chystal předat peníze rozhodčímu Hruškovi, čímž byla odstartována obří úplatkářská aféra s předáváním „kapříků“ a ovlivňováním zápasů, kterážto pak vyvrcholila tresty pro pět klubů, čtrnáct rozhodčí, pět delegátů, devět funkcionářů a jednou divadelní inscenací. Dodnes si pamatuju, jak jsem nechtěl uvěřit tomu, že zatkli Hastíka, myslel jsem si, že je to jen nějaká fáma… Nebyla. Pak už jsem se nestačil divit, co všechno se začalo dít, jak začaly vyplouvat na světlo Boží odposlechy a další a další týmy ruku v ruce se zainteresovanými rozhodčími byly obviňovány.

Nejhůře to odneslo Slovácko. I když nejhůře… Peněžitý trest a odečet 12 bodů byl ve skutečnosti klasickým českým polovičatým řešením, kdy koza zůstala celá, vlka jsme rozpůlili a sežrali a Slovácko se v další sezóně i přes dvanáctibodový hendikep zachránilo. Co si budeme nalhávat, všechny týmu, kterým byla prokázána korupce, měly být přeřazeny minimálně o soutěž níž, padni komu padni. Tak jako kdysi ve Francii, kdy byl v roce 1993 o soutěž níž přeřazen tehdejší velkoklub a vítěz Ligy mistrů Olympique Marseille. Jenže to by prý hrozilo i Spartě, ovšem její odposlechy se údajně záhadně ztratily a z hovorů Miroslava Pelty, tehdejšího sparťanského sportovního ředitele, se dochovalo nemnoho, např. jen známé „Všechno bylo cinklý, vole“. A tento člověk teď šéfuje českému fotbalu… Spolu se Slováckem dostali flastr v podobě bodových odečtů ještě Liberec, Viktorka Žižkov, Vítkovice a Opava. Slovácko to ovšem odneslo nejvíc tím, že majitelé klubu, rodina Valentů, se poté rozhodli klub prodat. Ale to už je jiná kapitola…Některé další týmy byly vyšetřovány, ale nebylo jim nic prokázáno, tak jako v případě Sparty. Že byli Sparťani čistí jak lilie, svědčí i slova Miroslava Pelty (jde o část přepisu hovoru s Ivanem Horníkem z února 2004):

„Ty vole, já bych mu (Kotrbovi - pozn. red.) nejradši řekl: ty č...ku, tys přišel do Sparty, měli jsme náskok, vole, na jaře jsme se klepali, vole, všechno bylo cinklý, vole, jinak byl konec, nevyhráli jste ani jedinej zápas, ani s Hradcem to nešlo. Jo, tragédie, ostuda, blamáž, ty vole, čempions lík (Champions league, česky Liga mistrů - pozn. red.), kvalifikace. Tak si na to vzpomeň, jak jsme postoupili, ty č...ku.“ (převzato z iDnes.cz)

Toto strašlivé výročí si nejlépe připomeneme sledováním famózního divadelního kusu Petra Čtvrtníčka „Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit“, vzniknuvšího z přepisů policejních odposlechů:

Ligové statistiky

Který hráč toho v zápase nejvíc naběhal? Kolikrát kdo fauloval? Kdo vyhrál nejvíc soubojů? Dřív si mohl fanoušek tyto statistiky leda domýšlet, ovšem od letošního jara mají milovníci statistik zase nad čím hloubat, protože Gambrinus liga začala mnohé statistiky zveřejňovat. Všechny ligové zápasy jsou totiž pečlivě snímány a vyhodnocovány do nejmenších podrobností, takže kdo se na hřišti bude flákat, trestu od trenéra neujde! Pravda, podrobné statistiky mají k dispozici pouze příslušné kluby, na veřejnost se tak dostanou jen vybrané údaje, které bývají vždy nejdříve zveřejňovány v rubrice Infografika na webu gambrinusliga.cz.

Zpravidla však bývá publikováno vždy jen pár nejlepších fotbalistů v dané statistice, takže pokud někdo podá podprůměrný výkon, jeho statistiky nenajdeme. Proto v tomto kole nikde ani zmínka o hráčích Slovácka... Zatímco v předchozích kolech se vždy někdo z nich vyšvihl na přední příčky statistik, teď ticho po pěšině, tak doufejme, že po zápase se Spartou se bude čím pyšnit! Samozřejmě nabízí se otázka, jakou mají některé statistiky vypovídací hodnotu; např. je hezké, že hráči Znojma byli v tomto kole tak běhaví, vzhledem k jejich porážce 0:3 jsem si však vzpomněl na pořekadlo, že běhat má míč a nikoliv hráči…

zdroj: gambrinusliga.cz

Ligová návštěvnost v 22. kole

Žádná sláva to tedy není. A to ještě dva kluby s nejvyšším průměrným počtem fanoušků (Sparta a Plzeň) hrály doma… Celkem v tomto kole zavítalo do ochozů 39 218 diváků. Čili to dělá v tomto kole průměr 4 902 na zápas, což vskutku není mnoho… A to ještě nehrála doma mužstva jako Znojmo a Dukla, kde se počet fanoušků limitně blíží nule, i když ty dvě tisícovky v Příbrami jsou taky hodně tristní… Přitom to není žádná novinka, že lidi na fotbal moc nechodí, jenže se o tom jen mluví a mluví (a někdy ani to ne) a kluby ani svaz pro zvýšení návštěvnosti nedělají téměř nic. Já tedy taky ne, musím se přiznat, že už jsem hezky dlouho nebyl na fotbale, v letošní sezóně vlastně jen jednou, a to ještě v Německu, když hrála Plzeň v Lize mistrů na Bayernu…

Plzeň – Liberec 10 242 diváků
Sparta – Znojmo 7 661
Mladá Boleslav – Slavia 4 739
Bohemians – Ostrava 4 094
Brno – Dukla 3 823
Jihlava -Olomouc 3 459
Jablonec – Teplice 3 032
Příbram – Slovácko 2 168

Kdy se česká liga dočká podobných návštěv?

zápas Bayern - Plzeň, 23.10.2013

Štístko nepomohlo

FK Mladá Boleslav – SK Slavia Praha 3:1

Tolik očekávané kouzlo Vládi Šmicra nezafungovalo a proti dosavadnímu druhému nejlepšímu týmu jara se Slavia zmohla toliko na gól, nikoliv na alespoň bod. Tím pádem zůstává na 13. příčce a jen 4 body a ještě větší nemohoucnost týmů za ní ji dělí od sestupu. Přesto alespoň v něčem sešívaní vynikají! Je ovšem diskutabilní, zda jim k tomu gratulovat… Čontofalský navázal na své předchůdce a pakoval se v průběhu zápasu ze hřiště a Slavia tak se sedmi červenými kartami v tomto ročníku (z toho 4 červené z 6 jarních zápasů!) suverénně ovládá tuto statistiku. Kam se hrabe Slovácko s pěti červenými! Pokud bude Slavia tímto tempem pokračovat dále (průměr cca 1 červená na 3 zápasy), dočkají se její fanoušci v závěru ligy oblíbeného skandování „de-set, de-set“, jen to nebude značit počet gólů do sítě soupeře, alébrž počet červených karet, tak oblíbených u sešívaných. Věru zdatní mariášníci!

zdroj: isport.cz