neděle 4. října 2009

3. kolo hanspaulky

SK Elet vs. FN Motol 0:3 (0:1)

góly: -

sestava: kápo, Lukáš, Fanda, Petr, Martin, Hradišťák, Tonda, Honza

hřiště: Děkanka

Skutečně jsem netušil, že má poznámka o honu na sádrovou kopačku v prvním zápase vyvolá takový rozruch a že se jednotliví plejeři budou předhánět, jen aby tuto prestižní trofej získali. To by člověk opravdu neřekl, co dokáže vidina nějaké trofeje dělat s lidma! Tak např. kápo - ten aby tuto trofej vyhrál, tak si v tomto zápase naštípl loket! A hned v první minutě, aby se ani nezpotil! To snad není možné... Hoši hoši, kdybyste radši soutěžili o nejlepšího střelce, ale tohle... Jestli se budete navzájet takto trumfovat, tak na konci sezóny nebude mít kdo hrát! I když kápo by tento zápas stejně nedohrál, protože jak nás soupeř prasil, tak by Fanda brzy vypěnil a dostal by červenou... Ne že by nikdo jiný během zápasu nepěnil! Když jsem viděl Peťu, jak s vykulenýma očima řve, tak jsem se bál, že mu ty vykulené oči vystřelí z důlků! Kdo by to pak ale sbíral, to nevím. Já se ovšem Peťovi moc nedivím, jako jeden z mála byl schopný soupeře obejít, což mu tito dávali pěkně sežrat dobře mířenými zásahy. Chvílema to bylo až komické - Peťa obešel jednoho a "plesk", jen jsme slyšeli, jak kopačky soupeře pleskly Peťovi o nohy. Peťa to ustál a za vteřinu se to samé opakovalo u dalšího obránce soupeře. Peťa to ustál i podruhé, a potřetí se to neopakovalo, protože to už se soupeř nasral a Peťu zkosil. To už pak Peťa řval jak pominutý, ani si nevšiml, že to sudí odpískal. To vám byla švanda! Prostě takový hezký fotbalový moment, tak typický pro hanspaulku a typický pro celý dnešní zápas.

Bohužel my jsme náš typický výkon nepředvedli. Soupeř nás přehrával pohybem, technikou, fyzičkou a když k tomu přidal dost agresivní hru, tak jsme si moc neškrtli. Zatímco během minulého zápasu jsem měl čas si míč zpracovat, rozhlédnout se, aj na řiti jsem se stihl poškrábat, tak tady kolikrát nejen že už při zpracování mě někdo otravoval, ale kolikrát ta přihrávka ke mě ani nedoletěla! To se tam vždycky někdo mihl, míč mi vzal... Jsem koukal jako blázen! Naštěstí Lukáš se opět překonával a vychytal asi tisíc tutovek, jen na ty tři nedošáhl... To my jsme tolik šancí neměli, ať počítám, jak počítám, tak ta jedna tutovka, kdy se nám podařilo vyšachovat obranu a Martin dával do prázdné, kterou ovšem přestřelil, byla tak to jediné, co se nám podařilo vyprodukovat. Takže když to shrnu - 3 inkasované branky, žádná vstřelená, jeden naštípnutý loket... co dodat? Paráda jak sviňa!

Žádné komentáře: