pondělí 8. června 2009

9. kolo hanspaulky

SK Elet vs. Vozovna Motol FC 5:1 (2:1)

góly: kápo 2, Hradišťák, Honza, Jirka

sestava: kápo, Lukáš, Fanda, Jirka, Petr, Martin, Honza, Hradišťák

hřiště: Zárubova

Naše skvělé vítězství a fantastická hra přinesla nebeské zážitky snad do všech českých rodin! Tisíce diváků se doma rozplývali nad naší hrou, jako např. děda Homolka:

„Ježíš, Ludvo, to si přišel vo moc. No to si neviděl! No to byl zápas, to není k vidění, čoveče! Hele to byl koncert, to byla filharmónie, prostě. No hele, Hradišťák, to je útok! No Elet má takovej útok teďko, hele, to je světový, no ti by rozkopali Real Madrid, no prostě všecko! To si nežral, no...hele, představ si, Ludvo, dlouhej pas vod brány, rozumíš, ale takovej... no polovysokej, hele Petr, rozumíš, stahovačka, šup to na Hučku, Hučka z levačky na pravačku to přehodil a fouk to kápovi. Hele, a ten, fofrovačku, rozumíš! No ten jejich gólman tam stál, no ten byl tuhej, a do šibenice, to víš. No já zařval jako kráva, no co ti mám povídat. No a to byl první gól, rozumíš!“

Ano, výkon Eletu v tomto zápase byl ozdobou této sezóny. Jedna smrtící kombinace za druhou valila se na bránu soupeře, který se sice snažil, ale hrál dost naivně, takže šancí jsme měli požehnaně. Gólman s velkým pivasem ovšem prokazoval neobyčejnou mrštnost! (Že by to dělal ten pivas? Musím se nad tím zamyslet, třeba budu čím dál víc mrštnější i já...) Zdařile nám tak chytil několik povedených střel, které ochozy již viděly v síti. A co čert nechtěl, onen gólman si dokonce dovolil vyrovnat! Z vlastní půle zahrával přímák, napálil hodnotnou pumelici k naší bráně, před kterou sice stáli prakticky všichni hráči, ale nějakým zázrakem to prošlo klubkem hráčů až před bránu, před Lukášem to ještě skočilo a neštěstí bylo na světě.

Naštěstí se soupeř neradoval dlouho, prakticky ihned po rozehrání jsme opět strhli vedení na naši stranu. Tuším, že Peťa vypálil z pravého křídla dělovku někam pod břevno, gólmana to srazilo k zemi, ale stačil to ještě vyrazit. Vyrazil to ovšem víceméně kolmo vzhůru, vysoko daleko, a když začal míč opět po čase padat k zemi, padal přímo před bránu, asi tak půl metru před brankovou čáru. Tam jsem právě jen tak lehce korzoval, poklidně jsme sledoval míč, jak se dlouhé vteřiny snáší k zemi a rozjímal jsem nad tím, jestli míč do brány dostanu hlavou, nohou, patičkou, rybičkou, nůžkama, případně boží rukou. Gólman se v té době sbíral ze země, leč i on si všiml padajícího míče a začal ke mně svižně kvačit. Stadion napětím ztichl. Míč se blížil. Gólman se blížil. Já se tou dobou vysloveně nudil, ovšem pomalu jsem se začal připravovat na gól. Každý čekal, že se zavěsím do vzduchu a trknu míč hlavou, ovšem vzhledem ke svým hlavičkářským schopnostem bych pravděpodobně míč uklidil do bezpečí a ještě bych si přitom ublížil. K údivu všech, zejména pak gólmana, který byl již u mě a čekal hlavičku, jsem však nehlavičkoval, takže gólman dočista zcepeněl, nechal jsem míč dopadnout a jen tak špičkou kopačky jsem ho posunul do sítě. Až se někdy budou vyhlašovat ceny za nejkurióznější góly, vzhledem ke svým lwtošním gólům hravě obsadím všechny medailové pozice! I skončil poločas 2:1.

Druhá půle se nesla v duchu té první – jedna smrtící kombinace za druhou valila se na bránu soupeře, který se sice snažil, ale hrál dost naivně, takže šancí jsme měli požehnaně... Gólman s velkým pivasem ovšem prokazoval ještě neobyčejnější mrštnost než v půli první, a navíc si zasedl na Peťu, kterému schválně chytil několik jasných gólů. Naštěstí dávali góly ostatní. Klíčový gól na 3:1, který přinesl definitivní uklidnění na naše kopačky, vstřelil Honza, který dostal přihrávku přímo před branku, zkušeně si počkal na gólmanův pohyb a mazácky poslal míč přesně k tyčce. Vzápětí prakticky totožnou akci se zakončením do stejného místa předvedl Jirka. A skóre pak uzavřel kápo, přiznám se, že už ani nevím jak, ale určitě to bylo moc pěkné :) A Peťa se snažil a pálil a pálil, leč nepropálil. A ostatní se taky snažili a bylo na co se dívat, protože bylo obrovsky poznat, že dostatečně velká umělka, kde míč hagiborsky neodskakuje a kde si můžeme pěkně zakombinovat, je přesně to pravé ořechové. SK Elet forever!

Žádné komentáře: