Štístko

Začínám mít pocit, že Slavia je čím dál zoufalejší. Nejen tedy herně… Možná právě proto angažovala Vladimíra Šmicra na pozici asistenta trenéra, kterého přitom nikdy předtím nedělal. Jeho jediná kvalifikace pro tuto práci, bez ohledu na jeho dřívější nesporný fotbalový um, je tak nejspíš skutečnost, že „Šmíca“ má pozitivní náturu a nosí štěstí. Což je naprosto v pořádku a jako slávista budu jen tiše doufat, že Šmícovo kouzlo bude účinkovat i nadále. Protože pokud ne, zbývají asi už jen talismany, zaříkávání a černá magie. Nebo zlepšená hra i výsledky, to by taky nebylo marné…

"A teď budete makat, lemplové!"

zdroj: fotbal.idnes.cz

Zpátky na zem

1. FK Příbram - 1. FC Slovácko 3:2

Namlsán ofenzivní smrští v zápasech s Plzní a Brnem, doufal jsem (a nejspíš nejen já) v něco podobného i v Příbrami. A když už v 3. minutě Kerbr po bleskové akci po křídle vstřelil svůj osmý gól v této sezóně, vypadalo to, že fanoušek Slovácka si zase přijde to na své. Skutečně jsem v tu chvíli netušil, že to byla v zápasu poslední slušná akce ze strany Slovácka…

Hráči Slovácka jako by nabyli dojmu, že je rozhodnuto a Příbram se porazí sama, začali hrát až příliš profesorsky a nedůrazně a zhruba od 10. minuty příbramská záloha zvýšila obrátky a začala tu naši přehrávat, zejména s hbitým Azízem a Pilíkem si naše defenzíva moc rady nevěděla. Což bylo umocněno i tím, že v obraně nehráli vykartovaný Košút, který jinak vyhrává skoro všechny vzdušené souboje, a Šimko, který se nebojí podpořit ofenzívu. Bohužel Mezlík ani Reinberk je nenahradili, a stejně tak se nevedlo ani mladému Havlíkovi, který nastoupil místo ve skvělé formě hrajícího a nyní vyžluceného Petra. A když se od Milana Heči odvrátilo štěstí z předchozích zápasů a dvakrát dostal housle z ostrého úhlu, bylo jasné, že odvézt si body od Litavky hned tak nepůjde. Poslední tři zápasy v Příbrami přitom Slovácko dokázalo vyhrát (1:0, 4:0 a 1:0), ovšem s tímto výkonem, kdy dvě třetiny přihrávek si dávali mezi sebou stopeři a gólman, to nešlo. Teprve za stavu 1:3 se Slovácko probralo a snížilo, krásným, i když nejspíš náhodným gólem, kdy Valentův přímák ze 40 metrů od lajny přeloboval Hrušku. To bylo ale vše.

Zatímco v předchozích zápasech si vytvářelo Slovácko jednu gólovku za druhou, v tomto zápase mělo jen jednu (tu Kerbrovu); z tohoto hlediska dát dva góly je vlastně velmi pozitivní. Více vypovídající než všechny komentáře je statistika zápasu – jestli jsem dobře počítal, na střely vyhrála Příbram 18:5… Titulek na iSportu „Naštvaný Habanec: Hráli jsme si impotentní fotbáleček“ je zcela výmluvný.

Příští zápas hrajeme doma se Spartou. Teď jde o to, jestli proti ní budeme hrát tak jako s Plzní a Brnem, nebo jako proti Příbrami…

Ostravští chachaři

Fanoušci Baníku se zase vyznamenali. Všichni z nich se tedy dušují, že s těmi zakuklenými idioty, kvůli kterým hrozilo předčasné ukončení zápasu se Spartou v 21. kole, neměli nic společného. Dobře, sveďme to na Poláky, Baník je rázem z obliga. Ovšem tak či tak, o úrovni ostravských fanoušků svědčí přinejmenším obří transparent „Zkurvená Sparta“ přes půl tribuny. Jako slávista se tedy nijak nechci zastávat Sparty, chraň Bůh, a naprosto chápu šílenou rivalitu mezi Spartou a Baníkem, ale tohle „fanouškovství“ je přesně to, co je totálně za hranou. Nad čímž kluby ale zavírají oči, protože prý potřebují své fanoušky. Pak se všichni diví, když titíž fanoušci s touto mentální kapacitou dělají bordel. Slyšel snad někdo, že by se vedení Baníku distancovalo od toho transparentu? Aspoň já to nikde nezaznamenal… Disciplinárka prý k tomu přihlédla, ovšem kdyby tomu tak doopravdy bylo, tak spolu s tím řáděním ultras Baníku prostě zavře na pár zápasů stadion a nenapaří Baníku jen pokutu s podmínečným uzavřením stadionu na dva zápasy. Bohužel to není jen případ Baníku, vůbec nechápu trenéra Lavičku, jinak zjevně inteligentního člověka, jenž se pořád zastává sparťanských ultras, kteří mohou s ostravskými chachary zdatně soutěžit o nejvulgárnější a nejtupější choreo a skandování. Pak se ovšem nelze divit, že na fotbal chodí tak málo lidí. Zajímalo by mne, co odpovídají na fotbale tatínci svým ratolestem, když se jich prckové zeptají „Tati, a co znamená to zkujvená“?

zdroj: fotbal.idnes.cz

El Clásico

Tento týden proběhla na poslední stránce deníku Sport diskuse, zda slavné El Clásico, tedy zápas mezi Barcelonou a Realem, je největší zápasem na světě. Oslavou fotbalu. Vrcholem všech vrcholů. Po zhlédnutí posledního El Clásica (23. března, 4:3 pro Barcu) musím konstatovat, že není. Ani omylem. Proč?

Protože fotbal je v první řadě hra („zelená je tráva, fotbal to je hra,“ znáte to). A ke každé hře by mělo patřit fair play. A kde bylo fair play v tomhle zápasu? Kampak se nám schovalo, děti? Umřelo! Bez ohledu na to, že je radost sledovat hráče, kterým míč nepřekáží, byl jsem totálně otrávený. Nagelovaný Ronaldo se během prvních deseti minut snažil nasimulovat dvě penalty, což mu naštěstí rozhodčí nezbaštil. Po gólu na 2:2 následovala hlavička Pepeho, kterou dal Fabregasovi pěkně na čelíčko, načež se Pepe skácel na zem, jako by ho Fabregas podřízl. Což neměl dělat, Busquets pak ležícímu Pepemu šlápl na hlavu… Celková podrážděnost úplně všech, excesy… Znechutilo mne to natolik, že na druhý poločas už jsem se ani nedíval. V Barceloně i Realu hrají nejlepší světoví hráči, to je pravda. Ovšem po zhlédnutí tohoto zápasu musím uznat, že mnozí z nich by okupovali i přední příčky v soutěži o největšího fotbalového hňupa. Tohle se temperamentem omlouvat nedá. Děkuji pěkně, nechci. Ilustrační fotky hovoří za vše.

Na důkaz svého přátelství dává Sergio Busquets Pepemu památeční razítko na hlavu:

zdroj: isport.cz

Tým 21. kola

Toto se fanouškům Slovácka neomrzí...

zdroj: gambrinusliga.cz

Lehce ošidné statistiky

Statistika může být poněkud ošidná, ostatně již Winston Churchill prý kdysi prohlásil, že nevěří žádné statistice, kterou sám nezfalšoval. Což je kvalitní bonmot, odhlédněme tedy od toho, že ve skutečnosti nic takového Churchill neprohlásil. Ve fotbale však čísla hovoří jasně. Počet střel, faulů, žlutých karet, gólů...Vše je jasné a přehledné. Jenže jakou to má vypovídací schopnost? Při pohledu na tabulku nejaktivnějších týmů co do počtu střel v 21. kole Gambrinus ligy by se zdálo, že vzhledem k počtu střel by se mělo jednat o ofenzivní týmy, které rozdrtily soupeře. Či alespoň získaly nějaké body...Při dlouhodobém sledování by to možná odpovídalo, jenže týmy umístěné v této tabulce na 2.-5. místě daly dohromady (!) pouze jediný gól (Slavia proti Jihlavě, 1:2) a získaly společně (!!) jeden jediný usmolený bod (Znojmo proti Bohemce za bezbrankovou plichtu). Takže bacha na statistiku! Co bylo platné Brnu proti Slovácku větší držení míče (52 % : 48 %), když dostalo bůra?

Počet střel v 21. kole:

zdroj: gambrinusliga.cz

Dejte jim bůůůra

1. FC Slovácko – Zbrojovka Brno 5:0

Již tomu vskutku drahně let, kdy Slovácko v lize deklasovalo soupeře pětigólovým rozdílem. Přiznejme si, vzhledem k předváděné hře v posledních letech to ani dost možné nebylo, a to ani teoreticky. O to víc potěšilo, že po rekordních výhrách v minulosti (5:0 na Plzní v roce 2000 a nad Hradcem v roce 2003) vyrovnalo Slovácko svůj rekord v podobě nejvyššího vítězství naprosto zaslouženě, neboť předváděná hra vykazuje pozoruhodný progres a určité rysy moderního fotbalu. To snad nečekali ani ti největší optimisté! Dokonce i centry z křídel nachází své adresáty a nemají rozptyl plus minus 50 metrů jako dřív! Rozdíl v systému hry a nacvičených náběhů za obranu vynikl o to víc, pozoroval-li člověk smutnou brněnskou hru na náhodu. Slovácko naopak zcela nenáhodně valilo na brněnskou bránu jeden míč za druhým, stejně jako v minulém kole v Plzni, ovšem tentokrát se osud smiloval a Ježíšek v podobě Jardy Diviše nadělil Zbrojovce hattrick, další kousek přidal Kuba Petr a jeden dáreček si brněnský stoper Košťál nadělil sám, k čemuž mu nezbývá než gratulovat. To by mě zajímalo, jestli se vlastní gól započítá jako střela na bránu…Tak či onak, Slovácko bylo v 21. ligovém kole střelecky nejproduktivnější (18 střel, z toho 9 na branku), vzhledem k výsledku zápasu je pikantní, že druhé střelecky nejpilnější mužstvo kola byla Zbrojovka (17/7)…

Slovácko se tímto vítězstvím octlo na 3. místě jarní tabulky (10 bodů z 15) za Spartou a Bolkou! No byla by to hezká tradice, kdyby se tento bodový průměr dařilo dodržovat dlouhodobě! Stejně tak už je tradicí, že když máme hrát s Příbramí, bývají hráči, kterým hrozí čtvrtá žlutá a tedy stopka právě na zápas s Příbramí, nekompromisně vykartováni. V tomto zápase se to přihodilo hned trojlístku Košút, Šimko a Petr. To je ale náhodička!

A je to tu zase

Tak mi to po dlouhých letech nedalo, vzhledem k tomu, že v našem fotbale se děje tolik pozoruhodných událostí, začalo mne svrbět pero, resp. klávesnice… V dávné minulosti jsem psal téměř výhradně o mém domovském týmu SK Elet a jeho slovutných zápoleních v hanspaulské lize malého fotbalu, ovšem působení v hanspaulce si vyžádalo daň v podobě protestujícího kotníku a mé působení v ní odvál čas. Je třeba obrátit list, tudíž další příspěvky se tak budou týkat především výsledků mého milovaného 1. FC Slovácko, ale po vzoru Ládi Vízka a jiných fotbalových mudrců dnešní doby, komentujících z gauče, si neodpustím i mnohé další poznámky, lamentace či chvalozpěvy ze života prostého fanouška. Dobře vám tak!