Namlsán ofenzivní smrští v zápasech s Plzní a Brnem, doufal jsem (a nejspíš nejen já) v něco podobného i v Příbrami. A když už v 3. minutě Kerbr po bleskové akci po křídle vstřelil svůj osmý gól v této sezóně, vypadalo to, že fanoušek Slovácka si zase přijde to na své. Skutečně jsem v tu chvíli netušil, že to byla v zápasu poslední slušná akce ze strany Slovácka…
Hráči Slovácka jako by nabyli dojmu, že je rozhodnuto a Příbram se porazí sama, začali hrát až příliš profesorsky a nedůrazně a zhruba od 10. minuty příbramská záloha zvýšila obrátky a začala tu naši přehrávat, zejména s hbitým Azízem a Pilíkem si naše defenzíva moc rady nevěděla. Což bylo umocněno i tím, že v obraně nehráli vykartovaný Košút, který jinak vyhrává skoro všechny vzdušené souboje, a Šimko, který se nebojí podpořit ofenzívu. Bohužel Mezlík ani Reinberk je nenahradili, a stejně tak se nevedlo ani mladému Havlíkovi, který nastoupil místo ve skvělé formě hrajícího a nyní vyžluceného Petra. A když se od Milana Heči odvrátilo štěstí z předchozích zápasů a dvakrát dostal housle z ostrého úhlu, bylo jasné, že odvézt si body od Litavky hned tak nepůjde. Poslední tři zápasy v Příbrami přitom Slovácko dokázalo vyhrát (1:0, 4:0 a 1:0), ovšem s tímto výkonem, kdy dvě třetiny přihrávek si dávali mezi sebou stopeři a gólman, to nešlo. Teprve za stavu 1:3 se Slovácko probralo a snížilo, krásným, i když nejspíš náhodným gólem, kdy Valentův přímák ze 40 metrů od lajny přeloboval Hrušku. To bylo ale vše.
Zatímco v předchozích zápasech si vytvářelo Slovácko jednu gólovku za druhou, v tomto zápase mělo jen jednu (tu Kerbrovu); z tohoto hlediska dát dva góly je vlastně velmi pozitivní. Více vypovídající než všechny komentáře je statistika zápasu – jestli jsem dobře počítal, na střely vyhrála Příbram 18:5… Titulek na iSportu „Naštvaný Habanec: Hráli jsme si impotentní fotbáleček“ je zcela výmluvný.
Příští zápas hrajeme doma se Spartou. Teď jde o to, jestli proti ní budeme hrát tak jako s Plzní a Brnem, nebo jako proti Příbrami…
Žádné komentáře:
Okomentovat