Ovšem samotná sezóna byla nejúspěšnější v historii klubu, neboť Slovácko skončilo na pátém místě (48 bodů, skóre 43:37). V tabulce domácích zápasů bylo dokonce s bilancí 11-3-1 úplně nejlepší! Přitom úvod sezóny strávilo Slovácko ve vyhnanství nejprve v Brně na stadionu na Srbské (kde např. na zápas 1. kola mezi Slováckem a Plzní přišlo 256 diváků), pak v Drnovicích, protože finišovaly práce na dostavbě stadionu v Uh. Hradišti. Ten byl slavnostně otevřen v říjnu 2003 přátelákem s Borusií Mönchengladbach (3:2) a první mistrák tu sehrálo Slovácko 18. 10., kdy porazilo stejným výsledkem Olomouc. Ta jediná domácí porážka v sezóně přišla ještě v exilu, na domácím stadionu v Hradišti bylo Slovácko (tehdy už vedené Karlem Jarolímem, který po nepovedeném úvodu sezóny vystřídal na trenérské židli Radka Rabušice) po zbytek sezóny neporazitelné s bilancí 9-1-0. Např. Slavii jsme doma porazili 4:2 a Spartu 2:0. Pamětníci zamáčknou slzu dojetí...
Na Slovácku se tehdy dokonce hrály i evropské poháry! Jelikož v předchozí sezóně skončil Synot na 8. místě, vybojoval si účast v dnes už polozapomenutém Intertoto Cupu. Sice vyřadil OFK Bělehrad, ale v dalším kole vypadl s německým Wolfsburgem.
Jedničkou v bráně byl tehdy Petr Drobisz, obranu tvrdili Jan Palinek s dnes libereckým Janem Rajnochem, zálohu řídil špílmachr Tomáš Polách a v útoku řádili Jan Nezmar (za 12 mil. Kč nejdražší nákup v historii klubu), Michal Meduna či Vladimír Malár. V sestavě se také objevovali talentovaní mladíci Milan Petržela a Michal Kadlec… Podzim tehdy také odehrál Veliče Šumulikovski, tehdejší makedonský reprezentant do 21 let, který pak v zimě přestoupil do Zenitu Petrohrad. A jenž se pak po devíti letech v zahraničí (Rusko, Turecko, Anglie, Čína) zase do Uh. Hradiště vrátil, kde nyní předvádí skvělé výkony. A stejně tak odešel po podzimu Jiří Kowalík (dodnes nejlepší střelec v historii klubu s 34 góly), který se nedohodl na smlouvě, moc toho na podzim neodehrál a za 3,5 mil. Kč odešel do Teplic.
No, jenže Slovácko si kvůli korupční aféře přineslo do další sezóny dvanáctibodový flastr, přesto ligu zachránilo. Horší bylo, že Synot prodal klub jakési pražské investiční skupině pod vedením jistého Řezníka, jemuž fanoušci dodnes nemohou přijít na jméno. Ten totiž věren svému jménu klub zařízl a nechal dosti vykrvácet. A začal pomalý pád, jenž skončil za další dvě sezony v druhé lize…
Žádné komentáře:
Okomentovat