Podobně bezchybnou defenzívou se v Evropě (v úvahu brány vyspělejší soutěže, tj. nikoli liga na Gibraltaru apod.) může pyšnit už jen italský Juventus – po pěti ligových zápasech skóre 10:0 a i v Lize mistrů v tom dosud jediném odehraném zápase žádná obdržená branka – a chorvatská Crvena Zvezda Belehrad (7 ligových zápasů, skóre 10:0). Tak schválně, komu ta neprůstřelnost nejdéle vydrží?
Jedno jadrné slovácké pořekadlo praví, že po hodech přichází sračka. Věru není výstižnějšího přirovnání ke včerejšímu zápasu Slovácka v Teplicích v 9. kole Synot ligy. Po výhře v minulém kole 5:1 nad Duklou a třetím místu v tabulce přišlo poněkud kruté vystřízlivění. Nejhorší na tom je, že ten výsledek je zcela zasloužený, ba přímo ještě milosrdný – kdyby to skončilo třeba 7:0, nikdo by nemohl říct ani ň.
Až do tohoto zápasu mělo Slovácko nejvyšší procentuální úspěšnost vyhraných soubojů v lize. No, a v zápase v Teplicích to bylo přesně naopak. Hlavně v první půli hráči Slovácka nevyhráli snad jediný souboj, neměli jediný odražený míč… Hráli jako mistři světa Brazilci. Bohužel mám ale na mysli zápas Brazilců proti Německu na mistrovství světa… Již ve 20. minutě jsem si úpěnlivě přál, ať rozhodčí odpíská konec zápasu, protože bylo jasné, že tohle nemůže skončit dobře.
Ten rozdíl ve hře doma a venku, zejména co se týká nasazení a bojovnosti, je až neuvěřitelný. To je ale úkol pro trenéra. Jsem zvědav na změny v sestavě v příštím zápase doma s Baníkem, protože po zápase v Teplicích by někteří hráči zasloužili posadit na lavičku, ať se vzpamatují.
Teplice v posledním zápase dostaly na prdel v Boleslavi (0:3), kde dohrávalo bez dvou vyloučených, tak to budou chtít doma určitě odčinit. Slovácko zase letos venku ještě nevyhrálo (bilance 0-2-1), tak to bude chtít taky odčinit, z čehož vyplývá, že se oba týmy budou hezky činit! A jelikož se oba celky snaží hrát ofenzívně, mohl by se z toho vyklubat pěkný zápas! Nejčastější výsledek obou celku na Stínadlech je ovšem 1:1 (celkem čtyřikrát), pročež bych se nedivil, kdyby se z toho opět vyklubala podobná plichta…
Pěkné shrnutí vzájemných zápasů s Teplicemi se objevilo na oficiálním webu FC Slovácko, což je chvályhodné a snad se něco podobného stane pravidlem. Jedním z důvodů, proč vznikl tento blog, bylo právě zcela nedostatečné informování o Slovácku ze strany klubu, takže jsem si to musel začít psát sám sem na blog, abych se to dozvěděl :) Konečně se ledy na oficiálním webu Slovácka hnuly, ovšem stááále je co dohánět...
Ale zoufale chybějící vkus se najde i na jiných kontinentech, o čemž svědčí např. dres mexického týmu Estuadiantes Tecos z roku 2001:
Korunu všemu ovšem nasadil španělský třetiligový tým La Hoya Lorca CF. Město La Hoya totiž leží v úrodné zemědělské oblasti, tudíž dres se krásně zelená jakousi plodinou, prý je to brokolice, mně to připadá spíš jako hrášek… Doufám, že v duchu těch nejlepších zemědělských tradic jejich klubová hymna zní „Jede traktor, je to Zetor!“
Děkuji laskavému čtenáři J.E. za zaslání tohoto pietního výstřižku z jeho patrně oblíbených novin.
Ale nejde jen o střílené branek – Došek je famózní i v přípravné fázi, kdy sklepává a rozděluje míče, pak si naběhne do vápna a při troše štěstí ho centr trefí do hlavy... Docela by mne zajímala statistika, kolik gólů vstřelil ve vápně a mimo vápno, ten poměr bych tipl tak 9:1. Druhý gól proti Dukle ovšem svědčí o tom, že umí kvalitně vypálit i z dálky… Tak vzhůru do další třicetsedmičky!
Nestává se příliš často, aby Slovácko vedlo v 5. minutě nad soupeřem 2:0… Vlastně si nevzpomínám, že by k něčemu takovému někdy vůbec došlo. Jenže Libor Došek má teď takovou fazónu, že do čeho kopne, to spadne do brány, čehož důkazem jsou oba brzké góly (a celkem v zápase hattrick + jedna asistence). A hlavně ta druhá pumelice z dvaceti metrů přímo do šibenice bude nepochybně adeptem na gól sezóny.
Z posledních čtyř domácích zápasů má Slovácko čtyři výhry při skóre 15:3. Zřejmě slušný oddíl! Škoda, že proti dlouhodobě mátožné Dukle nepřidali ještě jeden gól, mohli být před dnešní dohrávkou o skóre první. Ale i tak budou Habancovi svěřenci po čtvrtině ligy po dnešních dohrávkách nejhůř třetí, což je asi pro všechny trochu překvapení. Ovšem není to zas tak překvapivé vzhledem ke hře, kterou Slovácko předvádí: presink, hra na jeden-dva doteky, bleskový přechod do útoku, ve kterém ční (a to doslova) neuvěřitelný Došek, který chytl nějakou druhou mízu nebo co a hraje jako Jan Koller v nejlepších letech. Hezky se na to dívá. Jen by mne zajímalo, co víc by ještě fanoušci chtěli, když jich zase došly jen čtyři tisíce. Taky je otázka, co dělá pro přilákání fanoušků vedení klubu…
Snad tato forma vydrží i za měsíc, kdy do Hradiště přijede Plzeň, což by vzhledem k ofenzivním choutkám obou týmů mohl být krásný zápas – a snad by po letech mohlo být zase jednou vyprodáno! Ale to je za dlouho, teď by to ale chtělo v dalším kole přivézt nějaký ten bodík z Teplic.
Jak vidno, Arsenalu nebylo nic platné větší držení míče, když se nedostal skoro vůbec ke střele (23:5 pro Dortmund!):
A např. útočník Dortmundu Ciro Immobile byl před bránou soupeře o dost víc nebezpečnější než útočník Arsenalu Danny Wellbeck.
No a podobných grafických znázornění lze vygenerovat z každého zápasu tuny! Např. u každého hráče se sleduje, pokud jsem to dobře spočítal, 56 různých ukazatelů… Ráj pro všechny zvědavce, analytiky či hnidopichy.
Jednou se stal nejlepším sprinterem také Luboš Kalouda, který se zjevně rozhodl, že postupně ovládne všechny možné statistiky. Takže v tomto kole toho nejvíc naběhal. V příští kole by proti svému bývalému týmu (Slovácko hraje doma s Duklou) mohl pro změnu předvést třeba nejvyšší počet vstřelených branek...
I když téměř šest tisíc kousků v Liberci a v Edenu je na českou ligu slušných (o Teplicích nemluvě), nemůžu si pomoct, je to prostě málo. Dosavadní průměrná návštěva za těch uplynulých sedm kol je 5066 diváků, což je přesně o dva diváky více, než byl průměr za loňskou sezónu. Tak určitě, je to jistý progres… Pravda, nepříliš velký… Zvláště když statistiky táhnou dolů návštěvy např. v Budějovicích či Příbrami. Já bych za ty tristní dvoutisícové návštěvy snad ty týmy vyloučil z ligy… I když možná to nebude potřeba, Příbram se dvěma body po sedmi kolech směřuje do druhé ligy sama. Jen se děsím, co začnou rozhodčí Na Litavce předvádět v dalších zápasech, o jaře ani nemluvě… Zvláště když nový trenér Příbrami Pavel Tobiáš včera v rozhovoru pro deník Sport uvedl, cituji: „myslím, že liga tu bude a musí tu být za každou cenu.“ No, máme se na co těšit. Naštěstí víme, kdo za to může, takže všichni sborově – Pelta ven!
Na světě jsou zkrátka určité existenční jistoty. Např. ráno jako vždy vyjde Slunce, Kouba jako vždy vypije divný počet piv, a Slovácko si jako vždy veze jeden bod z Budějic. Už popáté v řadě… Z čehož vyplývá, že na jaře doma Jihočechy porazíme, popáté v řadě, aby bylo vše, jak má být.
Naštěstí tentokrát nešlo o žádnou nudnou bezbrankovou remízu, stejně jako před dvěma lety skončil zápas 2:2 – a stejně jako před dvěma lety Slovácko muselo dotahovat ztrátu 0:2. Ačkoliv měli hosté celý zápas optickou převahu, tak v první půli dělali v rozehrávce a v obraně nehezké kiksy, čehož jihočeští nekopové drze dokázali využít a již v 25. minutě vedli o dvě branky. Navíc dopředu to Slovácku taky moc nešlo; co z toho, že drželo míč, když nevědělo, co s ním a navíc hrálo hodně stereotypně, na což se dnes dokážou dobře nachystat i týmy z ligového suterénu.
Docela by mne zajímalo, co se dělo o přestávce v kabině Slovácka… Co trenér Habanec slíbil hráčům? Cukr? Bič? Pěknou čočku? Krev, poty a skluzy? Tak či tak, v druhé půli Slovácko konečně začalo pořádně hrát, Kerbr záhy snížil a víceméně celá druhá půle se odehrávala na polovině Budějovic. Ty navíc začaly v závěru odpadat fyzicky a šlo jen o to, jestli Došek přestane zahazovat šance… Jak už bývá zvykem v Budějovicích, vyrovnání přišlo v samém závěru, svoji třetí tutovku Došek v 89. minutě proměnil. Před těma dvěma lety přišlo vyrovnání dokonce v 90. minutě… Historie se zkrátka opakuje. Naštěstí se opakuje i proměňování šancí Libora Doška, který dal letos už 6 branek, dotáhl se na první místo tabulky střelců a ve Slovácku vyrovnal Jirku Kowalíka v čele nejlepších střelců v historii Slovácka (34 branek).
Na ligové tabulce po 7. kole mne nejvíc fascinuje, že Slovácko má na 5. příčce stejně bodů (11) jako Baník, ovšem Slovácko má skóre 14:9, zatímco Baník 5:10…
Každopádně kvalita kádru je jednoznačně na straně Slovácka, a pokud k zápasu nepřistoupí jako v Hradci, tak tři body visí ve vzduchu. Navíc Slovácko má v této sezóně venkovní bilanci 0-1-1, takže by chtělo tuto logickou řadu doplnit o tu dosud chybějící jedničku… Snad se tak naplní oblíbený popěvek fanoušků z Moravy při návštěvách jiných fotbalových destinací: „už to říkám po sté, dnes vyhrají hosté!“
A není to ani Sparta, ani Slavia, leč nepříliš známý středočeský tým FK Loučeň, hrající dnes okresní přebor. Celé to tehdy spískal princ Erich Thurn-Taxis, bydlící na zámku v Loučeni. Když se v roce 1889 vrátil ze studií z anglické Cambridge, kde se mu fotbal zalíbil, jal se sestavovat tým – složený jak z Angličanů, pracujících na zámku (např. zahradník Mill, komorník Beckett), tak i Čechů (včetně prince samotného). I začalo se trénovat v zámecké zahradě. Oficiálně pak klub vznikl v roce 1893 jakožto první ryze fotbalový klub v naší zemi. První oficiální zápas sehrál 18. 4. 1893 proti klubu pražských Němců Regatta Prag na pražské Císařské louce a byť dobový tisk tým pochválil, utkání skončilo pro Loučeň 0:5…
Sešívaní budou sice namítat, že jejich Slavia vznikla oficiálně 1892, tedy o rok dříve. Což je pravda, ale nešlo tehdy o fotbalový klub, ale o co se sportu týká, tak hlavně o cyklisty… Teprve později se z toho vyklubal fotbal. Zatímco FK Loučeň spatřil světlo světa jako ryze fotbalový klub. A Regatta Prag, vzniknuvší 1891, byla sice prvním klubem v českých zemích, který hrál fotbal, ale nešlo o český tým.
Jen pro srovnání – v Anglii vznikl první klub roku 1857 (Sheffield FC), jako vůbec první na světě. A v kontinentální Evropě šlo o zmiňovaný FC St. Gallen (1879).
Trenéra Dušana Uhrina ml. (ml. = mlátič prázdné slámy) sice vůbec nemusím, ale včera si u mne šplhl, neboť v deníku Sport prohlásil, že by do reprezentace nominoval Doška. Což jako fanoušek Slovácka musím ocenit! Nicméně Libor Došek nakonec v zápase s Nizozemskem nebyl potřeba, protože ho zdárně zastoupil jiný čahoun – Václav Pilař. I když takový kiks, který v první minutě nastavení předvedl nizozemský stoper Janmaat za nerozhodného stavu, to jsem teda neviděl ani v 8. hanspaulské lize…
Taky mne v novinách zaujalo množství poznámek typu „co vymyslí Karel Brückner?“ a nějak se přitom zapomínalo, že hlavním trenérem je Pavel Vrba… Ovšem tolik nápaditých standardek jsem u nároďáku už dlouho neviděl, Brücknerův rukopis byl znát! Škoda, že z nich nepadl žádný gól…
Na rozdíl od předchozích zápasů trenér Vrba změnil taktiku a místo vysokého presinku a aktivní hry zvolil systém „zalezeme do zákopu“. Už dlouho jsem neviděl hrát český tým tak pasivně. Ale účel světí prostředky. Oranjees si vůbec nevěděli rady s českou pozornou defenzívou, nic jim nebylo platné přihrávání si někde kolem půlící čáry… Jako by všichni čekali, co vymyslí Robben, jenže ten nebyl kvůli zranění ani v nominaci. Jenže na českém týmu bylo znát, že jak tak úpěnlivě brání, následně nedokáže tak rychle přepnout do útoku, kam by se po zisku míče vydalo větší než malé množství hráčů. Takže spousta akcí byla takových nedotažených…
Samozřejmě jsem měl radost, že jsme vyhráli, ale nesdílím hysterické pozápasové nadšení, že jsme vyhráli naprosto zaslouženě. Ne, vyhráli jsme se štěstím… Ale to k tomu patří.
Trestanci? Čmeláci? Švýcaři! Pozoruhodně pruhované dresy nepatří nikomu jinému než členům švýcarského prvoligovému týmu FC St. Gallen, který se může pyšnit hrdým přízviskem „nejstarší fotbalový klub v kontinentální Evropě“. Založen byl totiž 19. dubna 1879, v době, kdy byl fotbal u nás toliko předmětem debat v anarchistických kroužcích… I když to na černobílé fotce není poznat, tak vzhledem k tomu, že klubové barvy jsou zelená a bílá, tak ty tmavé pruhy jsou patrně zelené. Jinými slovy něco podobného, v čem dodnes hraje Celtic Glasgow. Jen jsem nikdy neviděl hráče Celticu v takových pruhovaných čepičkách...
I přes pozoruhodně dlouhou historii klub vyhrál švýcarskou ligu pouze dvakrát, a to v sezónách 1903/04 a 1999-2000. Čili to vychází zhruba jednou za sto let… V duchu této časové řady se dá další titul očekávat přibližně v sezóně 2095/96. Jestli v tu dobu ještě budu psát blog, tak se o tom nezapomenu zmínit!
Easy je nejen skvělá píseň od Faith No More, ale také způsob, jakým Slovácko zvládlo zápas 3. kola Českého poháru ve Zlíně. Před velmi slušnou návštěvou (4242 diváků) nedali borci z Hradiště ševcům šanci a poprvé (na třetí pokus) je dokázali vyřadit z poháru.
Výtečně se uvedla nová posila Tomáš Dočekal. Dočkal se základní sestavy, když nastoupil na hrotu místo Libora Doška a nahradil ho znamenitě – hned v 7. minutě vstřelil gól. A pak přidal ještě jeden. No hlavně aby mu to podobně střílelo i v lize! V ní mimochodem ještě nedal ani gól, hlavně proto, že v naší lize neodehrál ani jeden zápas. Má za sebou totiž jen starty v polské lize, kam přestoupil v roce 2012 z druholigového Žižkova. Tak ať mu to podobně střílí i v Synot lize!
Stejně jako v posledním ligovém kole soupeř opět dostal čtyřku a i díky tomu se do hry postupně opět dostali „mladé pušky“ – Břečka, Havlík, člen reprezentační devatenáctky Sadílek a poprvé do ostrého zápasu za áčko nastoupil i Eldar Civić, osmnáctiletý talent z Bosny. Jsem zvědav, zda se ukážou zase i v lize, případně v dalším kole poháru, kde se Slovácko střetne s vítězem zápasu Baník Ostrava – Třinec.
Do Zlína se dnes chystají stovky, ba možná i tisíc(e) fanoušků Slovácka, aby si užili regionální derby s prý nenáviděným soupeřem. Přiznám se, že mne osobně nějaká rivalita se Zlínem je úplně cizí; ten klub vždycky šel tak nějak mimo mne…V celé své historii mne zaujal snad jen tím, že drží nelichotivý ligový rekord v počtu minut bez vstřelené branky; nevím, jak to dokázali, ale dostali se až na neskutečných 1004 minut… Ale možná je můj chladný vztah ke Zlínu dán i tím, že ta derby se prostě nyní nehrávají, v tomto ohledu daleko víc prožívám zápasy s Brnem.
Poslední vzájemný ligový zápas se uskutečnil v sezóně 2006/07 a skončil bez branek (po této sezóně se Slovácko poroučelo do druhé ligy, Zlín do ní zahučel o dva roky později, jenže tehdy právě Slovácko zase postoupilo zpět, takže se oba celky minuly). Tak snad dnes Slovácko nějaký ten gól dnes dá a bez problémů postoupí; do hry by se měla dostat i nová posila, útočník Tomáš Dočekal, jenž přišel z polského týmu Piast Gliwice.
V poháru se Slovácko se Zlínem střetlo dvakrát a vždycky z toho vyšli vítězně ševci… A v roce 2001 dokonce potupili tehdejší Synot 7:1… Je na čase jim to vrátit!
Každopádně Tehelné pole zmizelo (bourací práce začaly v červenci 2013) a na jeho místě má vyrůst Národný futbalový štadión. Jenže stavět se pořád nezačalo. A jako obvykle jde o prachy. Pozemek patří městu a po hlavním investorovi, kterým je majitel Slovanu Ivan Kmotrík, chce za pronájem větší sumu financí, než kterou odsouhlasilo předchozí vedení města. A krom toho se ukázalo, že existují problémy i s územním plánem, něco už řeší také krajská prokuratura v Bratislavě… Jak to celé dopadne? To teď neví nejspíš absolutně nikdo. Za vše hovoří výstižný titulek jednoho článku na slovenském deníku sport.sk: „Ivan Kmotrík je nahnevaný, na Tehelnom poli môže zostať iba diera...“
Rychlejší, silnější v osobních soubojích, dynamičtější, techničtější… Jak rád bych tato slova prohlásil o českém týmu! Leč bohužel řeč je o tom americkém, jenž dokonce nehrál ani zdaleka v nejsilnější sestavě. Jenže první dvě třetiny zápasu nebyl český výběr příliš konkurenceschopný, jinými slovy děs a bída. Na příliš mnoha hráčích byla vidět nerozehranost, dokonce i na těch rozehraných! Nebo to čeští hoši pojali až příliš přátelsky, když šlo o přátelák… Teprve v 60. minutě si naši borci vypracovali první gólovku a poslední čtvrthodinu se hrálo takřka výhradně na americké půlce. Jenže i když nakonec gólové šance přišly, samotný gól nikde…
Tak mne napadá – že by šlo o taktický záměr trenéra Vrby, který nechce odkrýt karty před ostrými zápasy? Že by si šetřil první vítězství až na úvodní kvalifikační zápas s Nizozemskem? To by byla vskutku ďábelská taktika! No něčím se utěšovat musíme…
Když rupne trápící se celek ze spodních ligových příček s některým týmem ze špičky druhé ligy, to jde ještě tak nějak pochopit. Tak jako letos v 2. lole poháru Jihlava s Viktorkou Žižkov… Ale prohrát s týmem bojujícím o dvě soutěže níže? Nebo nedej bože o tři a víc? I to se může stát… To letos předvedla Dukla, jež padla 1:3 s Domažlicemi, hrajícími ČFL… Ovšem kam se hrabe na Slavii – ta v sezóně 2007/08 vypadla s divizním Převýšovem a v sezóně 2011/12 opět s dalším celkem z divize SK Líšeň.
Ale nejenom český pohár je tímto pověstný, stává se to všude. Letos např. veleslavný, leč v současnosti zcela tragický Manchester United vypadl z Ligového poháru s třetiligovým MK Dons 0:4… Ovšem kam se hrabe na Norwich City, jenž hrál v sezóně 2012/13 Premier league. Jenže ani převaha pěti (!) ligových soutěží mu nebyla nic platná; v FA Cupu byl vyřazen po porážce od týmu Luton Town…
No hlavně aby se podobné selhání vyhnulo Slovácku, které v sobotu hraje pohár ve Zlíně...
Ale konečně mám přehled o různých statistikách Slovácka, které tak zoufale chybí na oficiálním webu tohoto týmu... Ale i při pohledu na celou ligu tu lze najít pozoruhodné věci: např. statistiku faulů za letošní sezónu vede boleslavský Bořil (18 zásahů soupeře). Jak vidno, zde jméno zcela odpovídá fotbalovým dovednostem tohoto plejera. Docela zajímavá je také úspěšnost některých hráčů při střelbě – např. Škoda či Došek. Ti když trefí bránu, tak je z toho většinou gól: oba vystřelili na bránu zatím sedmkrát, Škoda z toho dal šest gólů, Došek pět... I týmové statistiky jsou někdy pozoruhodné. Koho by napadlo, že zatím jedinými celky, které dokázaly vstřelit branku v každém kole v této sezóně, jsou lonští ofenzivní tragédi Bohemka a Slavia...
