Jedno jadrné slovácké pořekadlo praví, že po hodech přichází sračka. Věru není výstižnějšího přirovnání ke včerejšímu zápasu Slovácka v Teplicích v 9. kole Synot ligy. Po výhře v minulém kole 5:1 nad Duklou a třetím místu v tabulce přišlo poněkud kruté vystřízlivění. Nejhorší na tom je, že ten výsledek je zcela zasloužený, ba přímo ještě milosrdný – kdyby to skončilo třeba 7:0, nikdo by nemohl říct ani ň.
Až do tohoto zápasu mělo Slovácko nejvyšší procentuální úspěšnost vyhraných soubojů v lize. No, a v zápase v Teplicích to bylo přesně naopak. Hlavně v první půli hráči Slovácka nevyhráli snad jediný souboj, neměli jediný odražený míč… Hráli jako mistři světa Brazilci. Bohužel mám ale na mysli zápas Brazilců proti Německu na mistrovství světa… Již ve 20. minutě jsem si úpěnlivě přál, ať rozhodčí odpíská konec zápasu, protože bylo jasné, že tohle nemůže skončit dobře.
Ten rozdíl ve hře doma a venku, zejména co se týká nasazení a bojovnosti, je až neuvěřitelný. To je ale úkol pro trenéra. Jsem zvědav na změny v sestavě v příštím zápase doma s Baníkem, protože po zápase v Teplicích by někteří hráči zasloužili posadit na lavičku, ať se vzpamatují.
Žádné komentáře:
Okomentovat