Další bodík z Prahy aneb sešívaná marnost

SK Slavia - 1. FC Slovácko 1:1

Podruhé v krátké době hrálo Slovácko v Praze. I nedalo mi to a vydal jsem se do Edenu omrknout hru mého nejoblíbenějšího týmu proti tragické Slavii. Poněkud mne překvapilo vstupné – nejlevnější lístky 160 Kč a ty na slušnější místa dokonce 260 Kč. Vzhledem k tomu, co na jaře Slavia předvádí, bych očekával cenu spíše kolem pětikačky nebo tak něco, případně placení fanouškům, aby vůbec přišli.

Další menší rozčarování přišlo na fotbalově-gurmánském poli: místo normálního piva kvůli nařízení Slavie točili jen Birell. No budiž. Chuť jsem si chtěl spravit alespoň kvalitní klobásou, ovšem v tomto směru prodávali toliko hot-dog z kuřecího separátu, který obsahuje vše kromě masa. Úroveň zdejší gastronomie zcela odpovídá výkonům Slavie v této sezóně, však dosti hořekování – naštěstí mi náladu zvedla hra, kterou se prezentovalo Slovácko.

Obě mužstva totiž předváděla to, co celé jaro. Čili Slovácko fotbalovost, Slavia upachtěnou nemohoucnost. Prvních cca 25 minut byli hosté jasně lepší, pak se bohužel trochu přizpůsobili hře Slavie. Na rozdíl od předchozích zápasů s velmi kvalitní defenzívou ovšem tentokrát Slovácko předvádělo vzadu kiksy, za které by se nemusela stydět ani samotná Slavia! Snad i proto, že místo na jaře stabilní obranné čtveřice Šimko-Rada-Košút-Kuncl nastoupili jen poslední dva jmenovaní, navíc Košút pak ještě odstoupil kvůli zranění... Tudíž za celý zápas se slávisti snad pětkrát ocitli sami před gólmanem Hečou, který ale dokazoval, proč se na jaře stal jedničkou v bráně. V 71. minutě ale navzdory skvělému výkonu stejně kapituloval…

Slovácko však letos na jaře velmi často dává góly v závěrech zápasů, tudíž jsem logicky očekával vyrovnání! Kupodivu jsem nemusel čekat ani do nastavení, protože Trousil, vystřídavší již v 35. minutě zraněného Košúta, doklepl pět minut před koncem míč do sítě. Tomu říkám návrat na trávník, protože jinak si „Truska“ na jaře moc nezahrál. A kdyby Kerbr v poslední minutě neminul prázdnou bránu, mohlo si Slovácko odvézt klidně i tři body. Asi chytil bacil nešikovnosti od slávistů…

Bod byl asi tak nějak zasloužený pro oba týmy – Slovácko bylo lepší herně, Slavia měla víc gólových šancí. Ovšem s bodíkem bude spokojenější spíš Slovácko, které se udrželo na tříbodový distanc za Teplicemi, se kterými hraje v posledním kole doma a může si to s nimi rozdat o páté místo. Slavii bod moc nepomohl, furt může teoreticky (a vzhledem k její hře i prakticky) sestoupit.

Vzhledem k nemohoucnosti Slavie si její fanoušci mohli aspoň do sytosti zanadávat a vše sváděli na rozhodčího, který ovšem za hru sešívaných tak nějak nemohl. “Černá svině, černá svině“, ozvalo se v jednu chvíli od jakéhosi fanouška kousek ode mne. Tou dobou se po nějakém střetu válel na zemi Fernando Neves, tudíž ono nadávání působilo poněkud rasisticky. Fanoušek si to uvědomil a záhy začal na rozhodčího skandovat v souladu s jeho dresem „žlutá svině, žlutá svině“… Ta na to nedbala a vesele pískala dál.

Zápas byl také poznamenán také speciální společnou akcí fanoušků na všech stadionech, během které na Slavii ve snaze přerušit zápas zaznělo vskutku nevybíravé výrazivo – ale o tom až zítra.