Po dlouhé době jsem zavítal na fotbal a věru nemohl jsem si vybrat horší počasí. Před zápasem se spustil nechutný liják, načež jsem pojal obavu, zda místo fotbalu neuvidím na Julisce vodní pólo či bahenní zápasy. Musím v tomto ohledu pochválit místní trávníkáře, neboť pažit byl ve skvělém stavu, a to po celý zápas! To bylo ovšem snad to jediné, co na Julisce šlo pochválit…. Vlastně ještě kvalitní klobásu, neboť jsem jako správný fotbalový gurmán usedl na tribunu s klobásou v jedné a pivem v druhé ruce. Gambáč za 30,- je ovšem do nebe volající drzost, to by měla řešit disciplinárka!
Velmi mne zaujal kotel místních fanoušků, tedy spíše kotlík, vlastně kotlíček, ve kterém převažovali dvanáctiletí ultras, jejichž mutující pisklavé hlásky nehezky trýznily můj hudební sluch. Naštěstí disponovali i bubnem a trubkou, takže jejich soprány byly přehlušeny rytmickým bušením do bubnu během celého zápasu a nebyly tak uchorvoucí. I když pravda, jejich chorály nebyly nejoriginálnější, buď halekali „Důůůkla Pra-ha“ nebo „Prááážská Du-kla“. Potřebovali by kvalitnějšího textaře! Z dalekého Slovácka taky příliš fanusů nedorazilo, cca 20 nejvěrnějších (což se vzhledem k pracovnímu dni dalo čekat), ovšem povzbuzovali celý zápas a samozřejmě byli daleko lepší než kotel domácích, o tom žádná, i když v tomhle ohledu nejsu příliš objektivní… Kupodivu ani jednou nezaznělo „Pelta ven“, snad i proto, že rozhodčí Jílek pískal zcela bezchybně.
Vůbec celková návštěva byla hodně tristní, oficiálně se dostavilo 1238 diváků, obávám se však, že do toho byli započítáni hráči, rozhodčí, pořadatelé a spousta lidí ukrytých někde v zázemí, neboť na tribuně dle mého odhadu klepalo zimu sotva pár stovek přihlížejících…O to paradoxnější byl nástup hráčů na hrací plochu – z ampliónů se ozval majestátní chorál (tuším, že Dobytí ráje), věci neznalý člověk by podle znělky čekal, že se tu hraje minimálně utkání Ligy mistrů, a do toho nastupovali hráči, kterým tleskalo pár desítek fanoušků… Atmosféra jak při okresním derby…
Navzdory počasí a zoufalé návštěvě však přihlížející viděli nadmíru zajímavý zápas, potvrdil se můj předpoklad, že by se mohl hrát pěkný fotbal. Obě mužstva totiž chtěla vyhrát, takže se hrálo svižně nahoru dolů, přičemž Slovácko bylo v první půli o chlup lepší, trefilo tyčku a břevno, ale také gólman Heča se musel několikrát předvést. Jenže i když Slovácko už má určitou „herní tvář“ a občas předvádí lahodící akce, tak to většinou bohužel nedokáže praktikovat celý zápas. Toť úkol do budoucna pro trenéra Habance! V druhé půli tak byli zase o chlup lepší domácí a pět minut před koncem Pospěch dotlačil míč do sítě. Jenže Slovácko se v posledních zápasech specializuje na góly v samém závěru, takže jsem byl klidný, dokonce jsem ani nemusel čekat na nastavení (v zápase s Baníkem dalo Slovácko gól v čase 90+3, proti Olomouci v čase 90+2 a 90+7). Kotel fanoušků Slovácka rozjásal v 89. minutě po závaru před brankou Dukly Jakub Petr. Zasloužený bod pro obě strany. Dojem ze zápasu příznivý, dojem z Julisky značně rozpačitý…
Vskutku ďábelská atmosféra při zápase!
1 komentář:
Bomba, jako ve Wembley
Okomentovat