Tak jsem se my, slávisti, konečně na stará kolena dočkali! Nový stadion stojí, tráva se na něm zelená, smrad z čerstvě natřených barev ještě nevyvětral, prostě idyla každého fanouška Slavie! No nemohl jsem u slavnostního otevření chybět! Zvláště když jsem se nezúčastnil slavnotního otevření stadionu v Hradišti v roce 2003 a neviděl jsem tak tu velkou slávu a vítězství 3:2 nad Borusiií Mönchengladbach. O důvod tedy víc užít si otevření nového slávistického stadionu! Z mých milovaných mančaftů teď už zbývá otevřít nový stadion našeho hanspaulského týmu SK Elet...To jsem zvědavý, jestli se někdy dočkám! Tak pár stavařů v týmu máme, nemusel by to být takový problém...S povrchem hrací plochy bych si taky starosti nedělal, stačí si vzpomenout na poslední zápas ve Stodůlkách a navštívit prodejnu koberců...V podstatě tedy zbývá již jen vybrat to správné místo! Ale než ho vybereme, pojďme tedy do Edenu.
Na místo činu jsem vyrazil s Peťou, kterému jsem svěřil nákup vstupenek přes internet, což jsem zjevně neměl dělat, neboť Peťa, zjevně rozrušený z toho stadionu, koupil 2 lístky pod sebe a nikoliv vedle sebe, což nám pak při zápase trochu ztěžovalo komunikaci. Mimochodem lístky stály 500,- a 700,-, což se obávám, že organizátoři trochu přepískli a kvůli tomu nebylo vyprodáno, a došlo tak jen necelých 15 000 diváků (celková kapacita je 21 000).
Nicméně bohatě to stačilo na to, aby u každého výčepu byla nehezká fronta, či spíš chumel lidí, a každý se dožadoval mnoha piv a dalších pochutin. Těch byl teda poměrně široký výběr, od řízečků peřs bramboráky apod., bohužel pořadatelé ve snaze rozšířit sortiment si neuvědomili, že jediné a správné fotbalové jídlo je poctivě osmahnutá a lehce připálená grilovaná klobáska, takže v podstatě všichni fanoušci chtěli jen klobásky, což se záhy ukázalo býti nedostatkovým zbožím. Bohužel jsme na to doplatili i my, neboť když jsme přišli na řadu, tak se ukázalo, že první várka klobás prostě došla a museli bychom čekat aspoň čtvrt hodiny na další...Hořce jsme zaplakali i ukojili svůj žal mocným douškem chmelové many. Mimochodem, pivo mají za 35,- (desítka Gambáč), ale ve snaze nalákat lidi na různé množstevní slevy měli akci „2 piva za pade“, což bylo hned přijatelnější. Nedostatek klobás jsme nakonec museli trapně řešit hot-dogem nevýrazné chuti (takový ten kuřecí-sójový párek, co v životě neviděl maso); už se těším až si v sobotu spravím chuť na Slovácku poctivou klobáskou! Prostě gurmánský zážitek se v novém Edenu nekonal, ale naštěstí to bylo to poslední, co šlo kritizovat.
Samotný stadion je totiž naprosto fantastický – sedačky jsou hned u hřiště, nikde žádné zábrany, střecha je řešena naprosto unikátně, takže ji nepodpírá žádný sloup bránící ve výhledu – prostě paráda! Nu posadil jsem se a sledoval ten červenobílý cvrkot kolem a bylo věru na co se dívat, neboť dobrá polovina fanoušků měla dresy či aspoň šály či jiné propriety a od začátku bouřlivě fandila.
Kolem sedmé počalo slavnostní zahájení a po nezbytném řečnění a představování všech klíčových lidí, kteří se zasloužili o stavbu (mj. Leška jako jediný opět sklidil místo ovací pískot), přestřihl Vláďa Šmicer slavnostně pásku a na pažit mohli vyběhnou první borci – slávistická přípravka! Prckové jen o málo větší než míč si to zjevně užívali, a když jsem viděl, jak jim to jde, tak jsem si smutně uvědomil, že už v tomto jejich věku mají někteří z nich lepší kopací techniku než náš hanspaulský tým...
Samotný hlavní mač – zápas mezi Slavií a univerzitním týmem Oxfordu – byl hra kočky s myší (konečný výsledek 5:0), ale o to vůbec nešlo. V dresu Slavie se kromě současných hráčů objevila i řada bývalých hráčů (největší aplaus sklidili Kuka, Berger a Suchopárek) a všichni si to vysloveně užívali, stejně jako fanoušci, kteří fandili jak o život, no prostě atmosféra na hony vzdálená ztichlé atmosféře ponurého Strahova. Zvažuji na příští sezónu nákup permanentky, neboť mám pocit, že na takovém stadionu nelze hrát cokoliv jiného než naprosto úžasné zápasy! Ano, já vím, hráči Slavie mne brzo vyvedou z omylu, ale stejně...
Žádné komentáře:
Okomentovat