Tož jaksi to ti hoši ze Slovácka popletli. Místo aby o dva góly vyhráli a v tabulce přeskočili právě Teplice, tak o dvě branky prohráli. A ještě k tomu na vlastním hřišti…
Namlsán jarními výkony a kvalitní klobáskou na stadionu, která odpovídala postavení Slovácka v horní polovině tabulky, očekával jsem od začátku střetnutí drtivý tlak domácích borců a jeden gól za druhým v síti nebohých Severočechů. K mému neskonalému údivu ale míč záhy skončil v brance Slovácka, když brejk do nepozorné obrany už v 7. minutě zkušeně zakončil Litsingi.
Od té chvíle Teplicím narostla křídla. Zato Slovácko utrpělo šok, ze kterého se ne a ne vzpamatovat: zmatky v obraně, špatná hra směrem dopředu, a když už to konečně vypadalo na kloudnou akci, hráč Slovácka nezpracoval/uklouzl/nepochopil. Často vše uvedené najednou. Zejména obě křídla (Diviš a Petr) se dosti trápila, hlavně Jarda Diviš to dopracoval tak daleko, že místo spalování šancí spaloval už rovnou i zpracování míče. Chvílemi to vypadalo, že snad nastoupil v žabkách, jak mu to klouzalo., z čehož ho vysvobodilo až přezutí do cviček v 30. minutě. Tou dobou se už dávnou rozcvičovali náhradníci Slovácka, neboť trenér Habanec nevěřil vlastním očím a tipoval bych, že v tu chvíli by nejradši vyměnil nejméně 11 hráčů… Slovácku nebylo nic platné snad 70% držení míče , když nebylo vůbec schopné se dostat do zakončení, zatímco tepličtí snadno podnikali bleskové výpady do rozhozené obrany. V poločase to klidně mohlo být 0:4, takže bylo ještě štěstí, že na světelné tabuli svítilo jen 0:2.
Po přestávce sice Slovácko hru zlepšilo, držení míče mělo ještě vyšší, Heča v bráně se vysloveně nudil, teplický gólman Slavík ovšem víceméně taky. Kdyby Slovácko hrálo ještě další tři hodiny, gól by stejně asi nedalo, prostě zápas-blbec, kdy se nedaří vůbec nic.
Dá se říct, že Slovácko bylo poraženo vlastními zbraněmi – presink a bleskový přechod po křídlech do útoku, to Teplicím bohatě stačilo. Přesto se na konci zápasu dostalo hráčům i trenérovi velkých ovací, neboť fanoušci ocenili skvělé výkony v celé sezóně; nejvíce ovací sklidil (chtělo by se říct nestárnoucí, bohužel už ale stárnoucí – 38 let) Jan Trousil, pro kterého to byl poslední zápas v dresu Slovácka.
Slovácko tak skončilo v této sezóně na konečném šestém místě, což značí druhé nejlepší umístění v historii klubu. Takže se jde slavit!
Žádné komentáře:
Okomentovat