Brazílie na domácí půdě s Chile ještě nikdy neprohrála; navíc v Belo Horizonte, kde se zápas odehrál, od roku 1975 neprohrála vůbec s nikým. Tudíž před zápasem se z hlediska statistiky zdálo vše jasné. Ovšem každá taková statistická řada, zvláště takto dlouhá, taky jednou skončí… Brazilci si Chile nepřáli a dobře věděli proč. Dosti houževnatý soupeř svými nešetrnými zákroky často brousil kanárkům křidélka, ti ovšem předváděli totéž. Místo očekávané technické hry to často vypadalo, že proti sobě hrají Brusírny a Válcovny. Gólových šancí za těch 120 minut divák moc neviděl, přesto ale bylo na co se dívat.
Ovšem Brazilci dle mého soudu mistrovství nevyhrají, protože v záloze nemají nikoho, kdo by dal hře nějaký řád, chybí jim tam nějaký Horvatinho a příliš se spoléhají na individuální dovednosti hráčů, že zkrátka někdo něco vymyslí. Což bylo vidět i v zápase s Chile. Když v druhé půli Chilané výrazně zvýšili presink, tak Neymar si zhruba půl hodiny ani nekopl, protože byl odříznutý v útoku a nikdo ze záložníků mu nebyl schopný dát rozumnou přihrávku.
Trochu nezvykle Brazilci nejvíc hrozili ze vzduchu. Člověk má tak nějak zafixováno, že kanárci jsou menší techničtí hráči (např. skvělí útočníci minulosti Bebeto a Romário měřili 176, res. 169 cm), jenže ve Scolariho týmu běhá i pár urostlých chasníků, tudíž měl domácí tým výškovou převahu. Jenže zas tak platná jim nebyla, a kdyby v poslední minutě prodloužení chilský Pinilla netrefil břevno, ale mířil o pár čísel níž, vypukl by v Brazílii státní smutek. Jenže ten se nekonal, protože Chilani nedali v rozstřelu hned tři penalty… Brazilci se taky moc nepředvedli, dali jen tři, ale to je jak známo víc než dva, tudíž postupují. S ohledem na průběh hry asi zaslouženě.
Kolumbie - Uruguay 2:0
Tak schválně - kdo z vás před šampionátem už někdy slyšel o kolumbijském mladíkovi (22 let) Jamesi Rodríguezovi? Nic si z toho nedělejte, já taky ne. Přitom jde o nejlepšího hráče portugalské ligy z předloňské sezóny (ve 20 letech!), který před rokem za 45 mil. EUR přestoupil do AS Monaco. Že nekupovali zajíce v pytli, o tom svědčí výkony na tomto mistrovství - Rodríguez dal v osmifinále oba góly, přičemž hlavně ten první byl prozatím nejkrásnější na celém mistrovství. Celkem jich dal už pět a vede tabulku střelců.
Kolumbie hrála ale výborně jako celek a nedala Uruguayi vůbec čuchnout. Jak vidno, bez distancovaného Suáreze je Uruguay úplně bezzubá! Kolumbijci měli zápas jasně po kontrolou, o jediný překvapující okamžik utkání se postaral Milan Luhový ve studiu, jenž prohlásil, že aby hráč mohl dosáhnout světové úrovně (řeč byla právě o Rodríguezovi), musí být krom jiného i pohledný, a ne střapatý jako Valderrama či Higuita. No nevím, naopak mi přijde, že takto vizuálně originální hráči jsou snadno zapamatovatelní a na kvalitě jim to neubírá. Kdo např. někdy viděl bývalého skvělého bulharského obránce Trifona Ivanova, nikdy na něj nezapomene!
Každopádně Kolumbie poprvé v historii postoupila na MS do čtvrtfinále a v utkání s Brazílií není vůbec bez šance. Tipuju postup Kolumbie!
2 komentáře:
souhlasim, brazilci nehrajou nic moc a nervozita je na nich videt
Myslím že to Brazilci ve své naivitě udělali cíleně. Tj. postavili hru na útočníkovi. Úplně stejně překopala od nástupu nového trenéra hru Argentina, jenže Messi je hráč s mnohem větším akčním radiem než Neymar, jim to už dva roky i herně celkem funguje. Brazílii vůbec. (Navíc Brazílie nemá ani žádného Di Mariu či Zabaletu, kteří sice hru nedirigují, ale aspoň tam lítají jak naspeedovaní. Brazilici chodí.)
Paradoxně to celé nechtěně vynalezla právě Uruguay (v článku Uruguya:) ). Na minulém MS jsem nevěřil vlastním očím, jak může hrát dobře tým, který nemá jediného technického středopolaře, jen samé řízky a řezníky. Tou dobou ovšem měli tři útočníky absolutní světové extratřídy, ti si prakticky všechno vytvořili sami, zálohu nepotřebovali, měli ji jen na to aby to někdo kopl celkem kamkoli dopředu. Po čtyřech letech to bylo lautr to samý, opět co si neudělali, to neměli, jenže se třemi malými rozdíly: Forlan zjevně za zenitem, Cavani myslím dost z formy a sám vědomím tohoto faktu značně otráven a Suaréz magor, jímž byl možná i předtím, ale projevilo se to (naštěstí), až zde.
Okomentovat