První překvapení

Zvažoval jsem, zda neabsolvovat kompletně celý nejdelší hrací den na mistrovství – čtyři zápasy mezi 18:00 a cca 05:00 SEČ – ovšem na celonoční šichtu se mi nakonec nechtělo. Zvědavé oko jsem tak upřel toliko na zápasy Kolumbie-Řecko a Uruguay-Kostarika.

Kolumbie – Řecko 3:0

Řecký nároďák je znám svojí houževnatou obranou, na kterou doplatili úplně všichni na Euru před deseti lety. Směrem dopředu už to s nimi ale tak slavné není, o čemž svědčí i jejich dosavadní účast na MS: zatím se na něm Řekové představili dvakrát (1994 a 2010), ani v jednom případě nepostoupili ze skupiny a skórovali v jednom jediném zápase (2:1 proti Nigérii v roce 2010). Být fanoušek sázek, na tiketu by se mi nepochybně objevilo, že gólman soupeře vychytá nulu. Teď po zápase už jsem samozřejmě chytrý jak rádio, ovšem Řekové proti Kolumbii přesně dostáli své neschopnosti vymyslet něco v ofenzívě (s výjimkou jednoho břevna), a když k tomu naopak přidali pro ně nezvyklou průchodnost v obraně, mohli Kolumbijci slavit třígólové vítězství, a to ani nemuseli předvést nic světoborného.

Řekové mě zaujali snad jen tím, jak strašně okatě padali ve vápně a snažili se vymodlit si penaltu… "Das eine Simulantenbande," jak by řekl vrchní vojenský lékař Bautze ve Švejkovi. Naštěstí jim arbitr nic nezbaštil a nemusel tak být superarbitrován pro blbost.

Uruguay – Kostarika 1:3

Na posledním mistrovství Uruguay skončila čtvrtá, bavila svojí hrou a každý tak nějak čekal, že i v Brazílii na to naváže. Černý kůň soutěže však byl patrně na trhu v Montevideu vyměněn za jakéhosi zchromlého vypelichaného poníka… Nebo to tak aspoň vypadalo v zápase s Kostarikou. Navzdory tomu první půli Uruguay vyhrála, když proměnila správně odpískanou penaltu za džudistický chvat. Bohužel pak rozhodčí neodpískal úplně totéž na opačné straně. Celkově její hra byla taková nijaká, nemělo to šťávu… Kostarika v první půli nebyla o nic lepší, herně to byla bída z obou stran.

Na což Uruguay zdařile navázala i v druhém poločase, zato Kostaričani dostali v kabině nejspíš sodu, čočku a kapky, kterážto kombinace s nimi udělala zázraky. Za necelou čtvrthodinu dokázali v rychlém sledu vstřelit dva góly, najednou byl fotbal zábavnější a daleko živější. Neuvěřitelnou kopací techniku předváděl kostarický záložník Bolaňos (hráč FC Kodaň), který zahrával všechny jejich standardky, a víceméně každá z nich smrděla gólem. Outsider z Kostariky byl prostě lepší. Uruguayci to nesli dost těžce, což nakonec v nastavení vyvrcholilo brutální kosou; za kterou by se nemusel stydět ani známý fotbalový interektuál Tomáš Řepka. Prostě takový ten zákrok z čiré frustrace. Dotyčný proti červené kartě vůbec neprotestoval, dobře věděl, o co jde. Kostarika se tak svým nadšeným výkonem postarala o první překvápko na šampionátu a jsem hodně zvědav na její další souboje ve skupině s Anglií a Itálií.

Levitující Kostaričan Campbell aneb úspěšně pokoseno. Polohu letícího střelce zaujal po neuvěřitelném zákroku Uruguyace Maxi Pereiry.

zdroj: iDnes.cz.