Slovácká, ligová a blogová přestávka

Bohemians 1905 - 1. FC Slovácko 1:2

Vzhledem k "formě" obou týmů jsem se děsil, aby se neopakoval zápas Slovácka v Brně, kdy fotbal plakal a oči mě z něj bolely ještě týden. Oba celky však příjemně překvapily a předvedly svižný fotbal nahoru dolů už od úvodu – málokdy se stane, aby v prvních deseti minutách padly dvě branky, k tomu klokani v 12. minutě zahodili penaltu... Na hráčích Slovácka bylo poznat, že po minulém zápase v Boleslavi od trenéra nejspíš dostali pěkné kapky a prezentovali se daleko větším nasazením a kolikrát i fotbalovostí! Jednou z ústředních postav zápasu byl kromě Doška mladý obránce Slovácka Tomáš Břečka - ač původním povoláním stoper, nastoupil netradičně na levém beku a dost tam v první půli plaval... Ovšem v druhém poločase se výrazně zlepšil a nakonec i utkání rozhodl svojí první ligovou brankou.

Slovácko si tak po nepříliš vydařené druhé polovině podzimu nakonec spravilo chuť a s 21 body přezimuje na solidním 7. místě. V loňské sezóně mělo Slovácko po podzimu 19 bodů, v předloňské 20. Pozoruhodná vyrovnanost! Teď ještě zapracovat na vyrovnanosti výkonů... Na čemž může trenér Habanec se svými svěřenci zapracovat během zimní pauzy.

Dnešním dnem se Synot liga ponoří do zimního spánku, což je mi sympatické, takže totéž udělám i já. Tím pádem kromě ligové přestávky vyhlašuji i tu svoji blogovou. Dobrou noc.

Před zápasem na Bohemce

• Z osmi dosavadních zápasů na Bohemce má Slovácko bilanci 2-3-3 při skóre 7:8.
• Slovácko dokázalo bodovat s Bohemkou již v pěti zápasech po sobě (doma tři výhry, venku dvě remízy)
• Ještě ani jednou se v Ďolíčku nestalo, že by jeden či druhý tým vstřelil víc než dvě branky. Dokonce i ty dva góly vstřelil každý tým jen jednou... Jinak vždy maximálně jeden gól.
• Slovácko po sérii nepříliš povedených vystoupení kleslo do neklidného středu tabulky - před dnešním zápasem ztrácí tři body na šesté Teplice, ale také má jen tři body náskok na předposlední Liberec.
• Zajímavostí zápasu je, že proti sobě nastoupí dva bratři - v dresu Slovácko stoper Tomáš Rada, proti němu záložník Jakub Rada. Tomáš patří k nejtrestanějším hráčům v lize (6 žlutých, 1 červená), Jakub je pro změnu nejfaulovanějším hráčem (k zemi byl poslán 67x). To jsem zvědavý, kolikrát Tomáš přetáhne svého bratra přes kotníky...
• Pravděpodobně opět nebude hrát zraněný Libor Došek, klokanům pro změnu bude chybět jejich nejzkušenější hráč Erich Brabec.
• Potkají se týmy s nikterak oslnivou formou (a to je ještě hodně velký eufemismus). Slovácko v posledních pěti zápasech vydolovalo 4 body, zatímco Bohemka jeden jediný... Zjevně nás čeká šlágr kola!

Nadějná generace!

Zatímco stříbrní hoši z MS dvacítek před sedmi lety žádnou velkou díru do světa neudělali (čest výjimkám), jiní stříbrní hoši – z ME 2011 hráčů do 19 let – mají našlápnuto k "velké" kariéře daleko lépe. Tedy alespoň někteří, týká se to především silné generace mladíků ročníku 1992 ve Spartě. Krejčí i Kadeřábek se už dokonce objevují i v základu "dospělé" reprezentace. Dnes mají mladíci z toho výběru plus minus 22 let – už by měli tedy mít za sebou úspěšný přechod k "dospělému" fotbalu. Jak na tom tedy jsou dnes tehdejší svěřenci Jaroslava Hřebíka?

Zahraničí:
Tomáš Kalas (1. FC Köln - hostování z Chelsea)

Česko - Synot liga
Pavel Kadeřábek (Sparta)
Jakub Brabec (Sparta)
Ladislav Krejčí (Sparta)
Tomáš Přikryl (Sparta)
Adam Jánoš (Jihlava - hostování ze Sparty)
Jiří Skalák (Mladá Boleslav - hostování ze Sparty)
Roman Polom (Dukla - hostování ze Sparty)
Tomáš Koubek (Hradec Králové)
Jakub Jugas (Brno - hostování ze Zlína)
Antonín Fantiš (Jablonec)
Vojtěch Hadaščok (Liberec)

Česko - nižší ligy
Martin Sladký (Táborsko - 2. liga)
Tomáš Jeleček (Zlín - hostování ze Slovácka - 2. liga)
Martin Hála (Olomouc - 2. liga)
Martin Kraus (Příbram B - divize)
Patrik Lácha (Blšany - krajský přebor)
Jakub Zapletal (Sokol Mladcová - 1.A třída)

Ztracená generace?

V roce 2007 česká reprezentace do 20 let přivezla z mistrovství světa stříbro. Dnes by těm hráčům mělo být kolem 27 let, tedy v nejlepším fotbalovém věku a měli by patřit k fotbalovým hvězdám... Nebo ne? Realita je dosti trudná... Argentinci, naši tehdejší fináloví přemožitelé, dokázali z této generace hráčů vychovat hvězdy, které se představily na letošním mistrovství světa (např. Sergio Aguero, Angel di María či gólman Romero). Z českých hráčů zazářil málokdo; a když už, tak jen krátkodobě. Zde malý přehled! Hráče jsem rozdělil podle úrovně soutěží, které dnes hrají. V závorce současný klub, ať již v něm jsou na přestup či na hostování:

Zahraničí - první liga
Marek Suchý (Švýcarsko - FC Basilej)
Ondřej Mazuch (Ukrajina - Dněpr Dněpropetrovsk)
Marek Střeštík (Maďarsko - Györi ETO FC)
Ondřej Kúdela (Kazachstán - Ordabasi Šimkent)

Zahraničí - nižší ligy
Tomáš Pekhart (Německo - FC Ingolstadt - 2. liga)
Jan Šimůnek (Německo - Vfl Bochum - 2. liga)
Petr Janda (Turecko - Antalyaspor - 2. liga)
Martin Fenin (Francie - FC Istres - 3. liga)

Česko - Synot liga
Luboš Kalouda (Slovácko)
Jiří Valenta (Slovácko)
Jakub Mareš (Dukla)
Tomáš Fryšták (České Budějovice)
Tomáš Mičola (Slavia)

Česko - nižší ligy
Marcel Gecov (Slavia - juniorka)
Lukáš Kubáň (Třinec - 2. liga)
Tomáš Okleštěk (Znojmo - 2. liga)
Tomáš Cihlář (Znojmo - 2. liga)
Luděk Frydrych (Pardubice - 2. liga)
Radek Petr (Kroměříž - MSFL)
Michal Held (Jirny - ČFL)
Jakub Dohnálek (TJ Vítkov - 1. A třída)

Simulantenbande

"Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande", pravilo se ve Švejkovi, a co se týká některých fotbalistů, jest to pravda pravdoucí. Navíc je podzim, ze stromů padá listí, a v tomto duchu padají fotbalisti po nepatrných zákrocích v pokutovém území jako zralé hrušky. V uplynulém ligovém kole vzbudil pozornost např. Václav Pilař, který byl sice ve vápně faulován, ale přidal k tomu kvalitní hereckou vložku. Bohužel není sám. Kam se ovšem všichni simulanti hrabou na Andyho Möllera, který v roce 1995 v dresu Dortmundu předvedl naprosto neuvěřitelný penaltový zákrok, tedy sám na sebe... Kvalitní let plavmo! A ještě si zatleskal... Což dodatečně ocenila německá disciplinárka stopkou na dva zápasy a pokutou 10 tisíc marek.

Pelta ven!

Ono už to tady nějaký čas nezaznělo, tak jen pro připomenutí: Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven!

A i když Pelta prý hodlá prodat svůj podíl v Jablonci, tak stejně mu nikdo nevěří, že jablonecký klub opustí, de facto ho pořád povede, takže znovu: Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven! Pelta ven!

Nedáš? Kopeš znovu!

Včerejší příspěvek o penaltovém rozstřelu Top Soccer Shootout Ever byl sehrán jednou americkou komediální skupinou. Jenže Spojené státy jsou zemí neomezených možností, kde realita předčí vše včetně podobných komických vystoupení. Anebo rozhodčí patří také k těm komikům... Každopádně tohle opakování penalt v zápase americké nejvyšší soutěže mezi týmy Portland Timbers a Washington DC United z roku 2011 chtělo od rozhodčího opravdu pevné nervy. Nebo žaludek. Nebo obojí. Na tohle by si netroufl snad ani Roman Berbr, a to je co říct!

Děkuji J.E. za tip na toto famózní video.

Top Soccer Shootout Ever

Po nemastných, neslaných, nesladkých a lehce žluklých výkonech Slovácka v poslední době si musím spravit chuť povedeným videem na téma "penaltový rozstřel a gólman jako zeď", které nahrála americká komediální skupina "Studio C". Název videa "Top Soccer Shootout Ever" hovoří za vše :)

Píchlá kola

FK Mladá Boleslav - 1. FC Slovácko 2:0

Utkání jsem opět sledoval v přímém přenosu na isport.cz a technické problémy (netuším zda moje nebo na isportu) zapříčinily, že poprvé se mi obraz zasekl už v 19. vteřině... Slideshow jsem vypnul po 20 minutách, aniž by se stalo na hřišti cokoliv zajímavého. Zaujalo mne jen to, že podle záběrů kamery to vypadalo, že na zápas se došlo podívat tak 300 diváků. Oficiálně jich bylo 1827, ale mám pocit, že tu jedničku na začátku tam někdo připsal, aby to nevypadalo tak blbě.

Trenér Habanec si po utkání nebral servítky a vystihl dění na trávě dosti jednoznačně. Proto nechme mluvit jeho, i když se samozřejmě naskýtá otázka, co s tím on a jeho trenérský tým hodlají udělat: "Prvních patnáct minut jsme vstoupili do utkání bojácně, ale po vyvinutém tlaku domácích byla první půle víceméně vyrovnaná, s takovými pološancemi. Ve druhé půli jsme se představili jako stádo ovcí, které jde na porážku. Neviděl jsem v našem mužstvu žádného rafana, který by se šel poprat do soubojů. Někteří hráči snad dokonce byli spokojení, že byli vystřídaní. To se mi vůbec nelíbí a budu z toho muset udělat jednoznačné závěry. Nástup do sezony byl dobrý, ale nyní už jsme měsíc jak píchlá kola. Před zápasem s Bohemkou uděláme všechno pro to, abychom alespoň některým hráčům zmobilizovali hlavy, protože s některými se asi budeme muset rozloučit. Výkon je pro mne zklamáním"

Před zápasem v Boleslavi

• Mladá Boleslav je dalším týmem, proti kterým se Slovácku příliš nedaří. Neopakuje se tato věta v poslední době nějak podezřele často?
• Bilance Slovácka v Boleslavi je 1-2-5, skóre 7:13.
• Z osmi zápasů ovšem jen ve třech dokázalo Slovácko skórovat a v posledních třech v Boleslavi nedalo ani gól.
• V roce 2013 se oba celky potkaly dokonce čtyřikrát (dvakrát v lize a dvakrát v poháru), ve všech zvítězila Boleslav.
• Nejkuriózněji zvítězila Bolka v srpnu 2011 - o její výhře 1:0 rozhodl v třetí minutě nastavení Milan Kerbr, který si vstřelil vlastní gól. Aneb jeho první ligový zásah :)
• Naposledy Slovácko na hřišti tohoto soupeře bodovalo v listopadu 2010, kdy vyhrálo 3:2. O vítězství tehdy rozhodl Václav Ondřejka, který bohužel momentálně přerušil kariéru.
• Velmi pravděpodobně opět nenastoupí Libor Došek, který stále marodí se zády. Pokud to zase není nějaká Habancova taktická habaďůra...

FM 2015

Mnoho fotbalových příznivců kromě sledování fotbalu v televizi či na vlastní oči neodolá a každoročně na podzim se začne těšit na novou verzi počítačové hry Football Manager. Tam si mohou splnit své sny o vedení téměř jakéhokoliv týmu na světě a jít v lepším případě od vítězství k vítězství, v horším od porážky k porážce (a nakonec být od týmu vyhozeni).

I letos vyšla na podzim nová verze (FM 2015) a mnozí fanoušci už horlivě tráví hodiny před monitorem, snaží se nakoupit či vytrénovat lepší hráče, určit taktiku, a pak bezmocně sledují počítačový engine, který jejich plány v zápase proti počítači rozmetá na cimprcampr. Těžká závislost! Sám jsem si ji v době vysokoškolských studií užil víc než dost, teď už bohužel na to není čas. Hra má ovšem jednu ohromnou výhodu pro každého fanouška – ten totiž díky tomu získá neuvěřitelný přehled o hráčích z celého světa. Navíc je hra přívětivá k různým neoficiálním rozšířením – takže kdo nechce hrát za nějaký tým z české první či druhé ligy, stačí si doinstalovat jedno rozšíření a může hrát i za některý z třetiligových či dokonce divizních týmů (nemluvě o desítkách zahraničních lig). Teda láká mě to děsně, stát se zase po letech virtuálním manažerem Slovácka (koho taky jiného!), vyhrát ligu, postoupit do Ligy mistrů… Obávám se, že to je momentálně jediný způsob, jak si Slovácko může zahrát podobnou soutěž…

Kvalifikační překvápka

Česko, Izrael, Slovensko, Polsko, Anglie, Rumunsko, Rakousko, Chorvatsko, Dánsko. Toť vedoucí týmy jednotlivých kvalifikačních skupin na EURO 2016. Pozoruhodná převaha střední Evropy! Z toho Česko, Slovensko, Izrael a Anglie mají jako jediné týmy maximální možný počet bodů. Kam se poděly tradiční fotbalové velmoci? Kde je např. Německo, Španělsko či Nizozemsko?

Samozřejmě jedná se stále o úvodní část kvalifikace, kdy týmy mají odehrány většinou teprve čtyři zápasy. A dá se očekávat, že favoriti se zmátoří a na Euro tak jako tak postoupí, zvláště když tentokrát je postupový klíč vskutku velkorysý a na šampionát postoupí skoro polovina všech týmů (23 + pořádající Francie, přičemž kvalifikaci hraje 53 národů). Ale bude nepochybně zajímavé sledovat, kdo postoupí bez problémů a kdo z papírových favoritů se bude plácat kolem barážových pozic. Kdyby kvalifikace skončila nyní, klidně by se mohlo stát, že na sebe v baráži narazí Německo s Nizozemskem, oba toho času na třetích, tedy barážových příčkách!

Kromě tolika středoevropských týmů na prvních příčkách zarazí také výpadky některých celků, které si zadělávají na kvalitní postupové problémy. Např. Bosna má po čtyřech zápasech pouhé dva body… Vůbec právě skupina B, kterou vede Izrael před Walesem a Kyprem, zatímco Belgie je čtvrtá a Bosna pátá, avizuje hodnotné postupové překvapení. Stejně tak bude zajímavé sledovat skupinu D, kterou vedou Poláci (10 bodů), následovaní sedmibodovým Irskem, Německem a Skotskem… Největšími tragédy kvalifikace jsou však nepochybně Řekové, kteří naposledy doma prohráli s Faerskými ostrovy 0:1 a s jedním bodem jsou poslední. Druhá půlka kvalifikace slibuje kvalitní a nepochybně překvapivé zážitky!

Gólman střelcem

Oblíbenou diváckou kratochvílí v závěrech utkání bývá situace, kdy jeden tým prohrává těsně před koncem o gól, zahrává rohový kop a brankář se vydává do vápna soupeře podpořit své spoluhráče. Je až s podivem, že na to, jak se to děje relativně často, padá při této situaci tak málo gólů, ať již na jedné či druhé straně. A přímo kuriozitou, stávající se maximálně jednou (dvakrát, třikrát) za deset let, je gól, který po rohu vstřelí brankář. A to se právě stalo o uplynulém víkendu Dušanu Melichárkovi, brankáři Slovácka!

Ten si na podzim příliš fotbalové radosti neužil, neboť ho z pozice brankářské jedničky vytlačil mladý Heča, tak si to Melichárek vynahrazuje jinak - v poháru proti Baníku vychytal v penaltovém rozstřelu postup, teď dal gól... O víkendu totiž chytal za béčko Slovácka v zápase proti Uničovu (poslední podzimní kolo MSFL), Slovácko těsně před koncem prohrávalo 1:2, tak se Dušan vydal na zteč a co čert nechtěl - zkušeně zavěsil! Že by další alternativa do útoku při zranění Libora Doška?

Na videu onen nevídaný moment uvidíte v čase 1:20.

Vzhůru do Francie!

Česko - Island 2:1

Český tým má po včerejší výhře nad Islandem 12 bodů po čtyřech zápasech a je na nejlepší cestě na Euro! Příští rok, kdy zbývá ještě šest zápasů, by totiž mělo stačit pohlídat si domácí zápasy (Lotyšsko, Kazachstán, Turecko) - což by znamenalo dalších 9 bodů a víceméně jasný postup.

Včera svěřenci Pavla Vrby zvítězili naprosto zaslouženě, Islandu nedali moc čuchnout. Tedy s výjimkou Petra Čecha, který vyrobil v druhém zápase po sobě hrubku vedoucí ke gólu. Snad se z toho nestane tradice...Naštěstí to český tým nepoložilo, i když stejně podobně jako proti Nizozemsku vyhrál dosti kuriozní brankou. Ale jak praví známé klišé - na to se historie neptá!

Na celém zápase mne nejvíc fascinovalo, jak Islanďané dokáží vytvořit naprosto neuvěřitelný tlak na míč ve vápně soupeře při standardních situacích. Prakticky každý jejich aut mířící do vápna smrděl gólem! Připomínalo mi to kanadské hokejisty, kteří jsou v tomto ohledu také naprosto nedostižní. Očividně není náhoda, že šest z devíti islandských branek v kvalifikaci padlo po standardkách...

Slovácko v evropských pohárech

Cože? Věci neznalý fanoušek si zaklepe asi na čelo. Slovácko v evropských pohárech? Nějaká blbost, ne? A přeci tomu tak v minulosti bylo! V letech 1995-2008 se totiž hrál mimo jiné i Intertoto Cup, kterého se mohli zúčastnit týmy, které se neprobojovaly do Ligy mistrů či tehdejšího Poháru UEFA. Takže došlo na týmy, které v ligové tabulce skončily třeba na pátém, šestém místě apod., což byla právě příležitost pro Slovácko (resp. tehdejší Synot)!

Tři sezóny po sobě se Synot utkával na Širůchu s různými evropskými celky, zato s konstantními výsledky – vždycky postoupil do 3. kola, no a to byla konečná... Od té doby si Slovácko evropské poháry již nezahrálo, ačkoliv dvakrát k tomu mělo blízko, protože se dostalo do finále Českého poháru. Jenže ani jedno jaksi nevyhrálo... Tak jsem zvědavý, zda se někdy dočkám...

Přehled zápasů 1. FC SYNOT v Intertoto Cupu:

2001
2. kolo: Synot - FC Universitatea Craiova 3:2 doma, 2:2 venku
3. kolo: Synot - Stade Rennais 0:5 venku, 4:2 doma

2002
1. kolo: Synot - FC Constructorul Tiraspol 0:0 venku, 4:0 doma
2. kolo: Synot - Helsingborg IF 4:0 doma, 0:2 venku
3. kolo: Synot - FC Sochaux 0:3 doma, 0:0 venku

2003
2. kolo: Synot - OFK Bělehrad 1:0 doma, 3:3 venku
3. kolo: Synot - Vfl Wolfsburg 0:1 doma, 0:2 venku

Neuerova patička

Na mistrovství světa si i ten největší fotbalový ignorant musel všimnout německého brankáře Manuela Neuera, který kromě chytání de facto hraje i jakéhosi falešného stopera. Může si to totiž dovolit – kromě skvělého odhadu a startu na balón si skvěle rozumí i s míčem u nohy. Naposledy se o tom mohli diváci přesvědčit při bundesligovém zápase Bayernu s Frankfurtem (4:0). Takto odehrát patičkou vzduchem plachtící malou domů, to chce nejenom odvahu, ale hlavně kvalitní kopací techniku...

Liga před 10 lety

Sezóna 2004/2005 byla poznamenaná korupčním skandálem ze sklonku předchozí sezóny, takže týmy Liberce, Slovácka (tehdy ještě Synot) a Opavy nastupovaly do soutěže s bodovým mankem. Nejvíc to odnesl Synot, který měl na startu ligy -12 (slovy minus dvanáct) bodů, což není příliš. Malý fotbalový zázrak se ale podařil, na nulu se dostal Synot v 8. kole a nakonec skončil na 12. místě – bez onoho odpočtu by skončil sedmý.

Naprostým suverénem se stala Sparta, která projela sezónou jako nůž máslem a titul slavila už v 25. kole, když v jednu chvíli měla dokonce osmnáctibodový náskok. Nejvíc zaujala ovšem tím, že Křetínský vyhodil po podzimu Straku a nahradil ho Hřebíkem. Tím začalo nekritické zbožnění Franze ze strany sparťanských fanoušků, které ale jaksi po pár letech skončilo, když Straka začal trénovat Slavii... Ale to je jiný příběh.

Kuriozitou byl sestup hned tří mužstev! Opava a Budějovice spadly tak nějak standardně, neboť skončily na posledních dvou příčkách, ovšem osmé Drnovice se z finančích důvodů už do dalšího ligového ročníku nepřihlásily, čímž skončila jejich slavná prvoligová éra. A nad prvoligovými vesnicemi se definitivně začala snášet temná mračna, neboť o rok později šly dolů i Blšany.

Návštěva kola na Slovácku

Alespoň jedno pozitivum přinesl zápas Slovácka proti Spartě – zavítalo na něj 7682 diváků, nejvíce ve 14. ligovém kole. A i když kapacita stadionu je lehce přes 8 000, tak bylo vyprodáno, neboť sektor sousedící se sparťanským kotlem byl preventivně uzavřen. Trochu mne zaráží, že na Plzeň, tedy v současnosti neméně atraktivní tým, se před dvěma týdny přišlo podívat jen 5408 příznivců... Což je samozřejmě na českou ligu pořád velmi slušná návštěva, zvláště porovnáme-li ji s celým 14. kolem:

zdroj: synotliga.cz

Průměr 4 000 je ale dosti zoufalý. A to ještě díky slávistickým fanouškům byla na Julisce naprosto neuvěřitelná návštěva 6080 - jinak tam chodí plus mínus tisícovka nejvěrnějších. Ale docela se divím Peltovi, že ještě v Jablonci neztratil chuť dělat fotbal; Jablonec má za sebou nejlepší podzim v historii, v tabulce je těsně za Plzní a Spartou, v kádru jsou docela atraktivní fotbalová jména – a stejně tam na fotbal dorazí jen dva tisíce diváků... No jo, Pelta a spol., to jsou prostě srdcaři, dělníci fotbalu! Podobně jako Ivan Horník na Žižkově...

Vlastňák z 45 metrů

Fantastickou kopací techniku převedl hráč Borussie Mönchengladbach Christoph Kramer v posledním bundesligovém kole proti Dortmundu. I když jak se to vezme, on to asi tak nechtěl... Každopádně tak famózně přelobovat vlastního gólmana téměř od půlky, to se jen tak nevidí! Dortmund díky tomu vyhrál 1:0...

Jak vyřadit Alžírsko

Na mistrovství světa v roce 1982 se odehrál jeden skutečně výživný skandál, a to v režii fotbalistů tehdejší NSR a Rakouska. Obětí jejich domluvy se stalo Alžírsko. To se totiž v úvodu šampionátu postaralo o senzaci, když porazilo Německo 2:1. A celkově mělo po třech zápasech ve skupině dvě vítězství, jednu porážku a postup do další fáze na dosah. Ale zůstalo jen u dosahu... Ve skupině totiž zbýval odehrát jeden jediný zápas – NSR vs. Rakousko – který za určitých okolností posunoval do další fáze oba týmy, právě na úkor Alžírska. Konkrétně Západní Německo muselo vyhrát, ale současně nesmělo vyhrát o moc, aby Rakousko nemělo nějaké hodně špatné skóre. Jakýkoliv jiný výsledek by posunul do další hry Alžířany. Dopadlo to samozřejmě tak, že německý vlk se nažral, rakouská koza zůstala celá, a Alžířani ostrouhali. Němci vyhráli 1:0...

Následují video zobrazuje jednak onen jediný gól zápasu, ale hlavně jeho poslední minuty, kdy bylo víc než zřejmé, jak jsou oba týmy spokojeni s výsledkem... Od té doby se třetí zápasy ve skupinách hrají vždy ve stejný čas, aby nedocházelo k podobným fotbalovým zvěrstvům.

Počtrnácté

1. FC Slovácko - Sparta Praha 0:2

Počtrnácté v řadě Slovácko prohrálo se Spartou. Posedmé doma. To už je tedy fakt ostuda.

Přitom Spartě chyběli oba tvůrci hry Matějovský a Hušbauer, k tomu musel ještě střídat v 25. Vácha kvůli zranění, a najednou hrála Sparta s "novou" zálohou. Jenže Slovácko toho vůbec nedokázalo využít, zvlášť když kvůli zdravotním problémům nenastoupil Došek a kvůli kartám Šumulikosti, tedy dva klíčové články sestavy. Na hráčích Slovácka byl vidět příliš velký respekt, přitom úplně zbytečný... Naprosto skvělá návštěva (7682 diváků) tak bohužel musela smutně sledovat, jak Sparta víceméně bez problémů dokráčela k vítězství...

Já jsem naštěstí (?) viděl zápas jen do cca 35. minuty, neb jsem ho sledoval přes internet a někdy v té době přestal dobře fungovat přenos. Nejdřív jsem z toho měl slideshow o rychlosti jeden snímek za minutu, potom už vůbec nic. No aspoň jsem nemusel sledovat to utrpení až do konce...

Klíčová otázka pro zbylé dva zápasy podzimu (v Boleslavi a na Bohemce) ale zní - kam se poděla ta lehkost ve hře Slovácka z úvodu ligové soutěže? Z šilhání po pohárech je najednou neklidný střed tabulky...

Lafata byl sice uhlídán, ale celkově to moc platné nebylo...

zdroj: fotbal.idnes.cz

Před zápasem se Spartou

• Se Spartou se Slovácku nedaří. Už třináctkrát po sobě Slovácko v tomto zápase nezískalo ani bod... Poslední vítězství se datuje do září 2005.
• Doma má Slovácko bilanci 4-0-8 a skóre 9:14. Ovšem všechny ta čtyři vítězství byla v letech 2000-2005, od té doby nic.
• Z posledních šesti domácích zápasů má Slovácko se Spartou skóre 1:11.
• Slovácku bude chybět vykartovaný Šumulikoski, klíčová článek sestavy...
• Jenže Spartě bude chybět zraněný Hušbauer a vykartovaný Matějovský. Navíc Sparťané budou mít v nohách čtvrteční zápas proti Slovanu Bratislava. To by zase mohlo trochu nahrávat Slovácku...
• Pískat bude sudí Kovařík, který hned v prvním kole proti Slavii Slovácko kvalitně zařízl, když neodpískal dvě jasné penalty... To jsem zvědavý, co provede tentokrát.
• Plzeň v posledním kole ukázala, jak se dá hrát se Spartou. Teď jde o to, zda se ji podaří Slovácku napodobit...

Brazilská demontáž. Vzpomínáme.

Sice již uplynul nějaký ten pátek od mistrovství světa, ale na některé zápasy fotbalový fanoušek nikdy nezapomene. A ti němečtí a brazilští zcela jistě budou do smrti vzpomínat, byť každý z jiného důvodu, na neuvěřitelný semifinálový zápas Brazílie - Německo 1:7, kdy Němci vedli v 29. minutě už 5:0... Pro všechny milovníky nevšedních fotbalových okamžiků se na youtube objevil záznam celého utkání:

Sparta v EL a český koeficient

Sparta – Slovan Bratislava 4:0

První půlhodina čtvrtého zápasu ve skupině Evropské ligy zápasu byla dosti děsná a silně připomínala fotbalové utrpení Brno – Slovácko z posledního ligového kola. Pak se však jasně projevila kvalita Sparty, která Slovan dost jednoznačně přehrála. Ten zatím dělá Slovensku v Evropské lize spíš jen ostudu, po čtyřech kolech má v kolonce bodů i vstřelených gólů jednu velkou nulu, zato u obdržených branek svítí velká čtrnáctka…

Sparta se dokonce ujala vedení ve skupině a je na nejlepší cestě postoupit do jarních bojů. Což by bylo fajn i vzhledem k českému pohárovému koeficientu, který po dvou bohatých letech nebude tentokrát ani zdaleka tak výživný (nyní 3,625) a jakýkoliv bodový zisk se hodí. Naštěstí naši největší soupeři – Rumuni – taky nedělají žádnou velkou díru do světa a i když prozatím získali do koeficientu o jeden bodík víc (4,625), tak celkově pořád ztrácejí víc než tři body. Nicméně ani Česká republika se nijak neposune směrem nahoru, protože např. Řecko, které je těsně před námi, má ve hře pořád ještě čtyři týmy, které nějaký ten bodík asi ještě posbírají…

Hlúpik se vrací

V minulém ligovém kole se v zápase proti Brnu v dresu Slovácka konečně po dlouhé době představil záložník Filip Hlúpik. Po téměř rok a půl trvající pauze, zaviněné těžkým zraněním kolena. A pouhých 21 minut v závěru zápasu, kdy vystřídal Jardu Diviše, mu stačilo k tomu, aby nahrál na rozhodující gól a procpal se do desítky nejlepších hráčů kola podle Chance indexu...

zdroj: synotliga.cz

A hned následující den Hlúpik nastoupil od začátku za béčko v MSFL a dal dva góly. Tomu říkám kvalitní návrat na zelený pažit! Snad mu vydrží jak forma, tak hlavně zdraví, smůly už si vybral dost. A trenér Habanec má konečně alternativu k Divišovi, který bohužel podává dost nevyrovnané výkony – někdy si na tom pravém křídle dělá, co chce, a jindy zase není schopný dát jediný přesný centr... Jsem zvědav, koho trenér nasadí do základu v nedělním zápase proti Spartě, zda trápícího, leč s týmem sehranějšího Diviše, nebo živou vodou politého Hlúpika. A když se uzdraví ještě dlouhodobě zraněný Matěj Biolek, bude mít Slovácko hned tři skvělá pravá křídla! A Habanec pak bude moct překvapit soupeře tím, že do sestavy nasadí všechna pravá křídla současně, čímž Slovácko ovládne pravou stranu hřiště a jasně zvítězí. Slovácko forever!

Nejstarší fotbalový zápas na světě

Nejstarší fotbalový zápas na světě se hrál již dlouho předtím, než byla ustavena pravidla fotbalu, a sice již v roce 1682, ale prý možná již ve 12. století! O fotbal v dnešním slova smyslu samozřejmě tolik nejde...Kouzelné na tom je, že se toto utkání hraje dodnes, jednou za rok ve městě Ashbourne v anglickém hrabství Derbyshire.

Výstižně a barvitě popsaná pravidla tohoto mače jsem si dovolil převzít ze Stream.cz, kde je ke shlédnutí i povedené video:

Pravidla jsou celkem jednoduchá: jsou dva mlýny od sebe vzdálené cca 4,5 km, mezi nimi teče řeka Henmore. Hrát může neomezený počet hráčů, na jedné straně ale musí být ti, kteří se narodili severně od řeky (ti si říkají Upards), na druhé ti, kteří mají rodiště jižně (Downards). Každoročně se tak zápasu účastní tisíce lidí. Hraje se velkým míčem (dřív se ale hrálo useknutou hlavou popravených nebo hlavou zvířecí) a může se kopat, nosit, házet, prostě cokoliv. Gólu je dosaženo, když se někdo třikrát dotkne míčem mlýnského kola u protivníka. Hrací doba má dva poločasy, jeden se hraje v úterý od 14 do 22 hodin, druhý v tu samou dobu ve středu.

Mnoho videí lze najít na youtube, stačí zadat heslo "Shrovetide". Nebo se podívat na oficiální web této události www.shrovetide.net.

Vízek o Doškovi

Známý fotbalový filozof Ladislav Vízek se vyjadřuje ve svém pravidelném sloupku v deníku Sport k ledasčemu. Tentokrát krom jiného zmínil i Libora Doška... Ač je to totiž k nevíře, Došek vstřelil už téměř stejně ligových gólů jako Vízek...

zdroj: deník Sport

Indonéská sabotáž

Do kategorie nejabsurdnější zápasy v historii fotbalu a lidstva vůbec se bezpochyby zařadí utkání druhé indonéské ligy mezi týmy PSS Sleman a PSIS Semarang. Utkání skončilo vítězstvím prvně jmenovaného 3:2, ale o to příliš nešlo. Vlastně o tu výhru nešlo vůbec. Oba týmy totiž zoufale chtěly prohrát, aby se vyhnuly v další fázi týmu Pusamania Borneo FC, což je jednak nejsilnější klub soutěže, jednak ho prý ovládá mafie. A tak oba týmy předváděly neuvěřitelně absurdní podívanou vrcholící (ne)zákroky gólmanů...

První video ukazuje sestřih branek (s kvalitním výkladem v indonéštině), druhé fragment zápasu, jasně dokladující nasazení obou týmů.

Oslava kopané

Zbrojovka Brno - 1. FC Slovácko 0:1

Skutečně, jednalo se o skvělou a nevídanou oslavu kopané, bohužel však nikoli fotbalu. S ním to nic společného nemělo. Taková holomajzna! Místo Doška, Diviše či Kaloudy v dresu Slovácka jako by se na hřišti účinkovali Zmar, Nepřesnost a Náhoda.. Totéž se dá ovšem říct také o hráčích Brna, ti na tom byli ještě hůř. Chyběl jim totiž vykartovaný špílmachr Zavadil a bez něj to Zbrojovce hrubě nešlo. Ovšem netuším, proč podobně strašlivý fotbal předvádělo i Slovácko... Asi chtěli být solidární s neschopnými Brňáky...

Zápas tak rozhodla jedna jediná šance Slovácka v celém zápase - do 70. minuty víceméně neviditelný Došek se zjevil v šanci, kterou suverénně proměnil, no a pak se zase zneviditelnil.

I přes tu hrůzu se dá najít pár pozitiv - Slovácko letos poprvé vyhrálo venku, konečně zase po dlouhé době vzadu uhrálo nulu ( i díky skvělému Hečovi v bráně) a hlavně snad po roce a půl roce se na ligový trávník konečně zas podíval Filip Hlúpik, který konečně vykurýroval několikrát operované koleno a hned se uvedl gólovou asistencí. Trenér Habanec tak má konečně alternativu k Divišovi na pravém křídle.

Před zápasem v Brně

• Slovácko má v moravském derby na hřišti soupeře bilanci 3-2-6 a skóre 9:18.
• Před třemi lety v Brně utrpělo Slovácko nejtěžší porážku v lize 0:7, další dva zápasy od té doby ale v Brně vyhrálo.
• Střetnou se celky, které momentálně neoplývají kdovíjakou formou – Slovácko z posledních čtyř ligových zápasů získalo jediný bod, Zbrojovka dokonce čtyřikrát po sobě prohrála a je na třináctém místě, bod od sestupu.
• Slovácko jako jeden ze tří celků v lize (společně s Teplicemi a Hradcem) ještě letos venku nevyhrálo.
• Zatímco Slovácko je třetí nejlepší tým ligy jak co do počtu gólů (22), tak i střel (312), Zbrojovka je v počtu střel poslední (236).
• Do sestavy Slovácka se vrací Došek a Diviš, tudíž vše se vrátí do vyjetých kolejí a jak zpívají fanoušci Slovácka na hřištích soupeře – „už to říkám po sté, dnes vyhrají hosté!“. Což ostatně deklaroval i trenér Habanec, že si chce odvézt tři body. Jsem pro!

"Návštěva sezóny" na Julisce

V úterý 28. října byl opakován zápas Dukla - Příbram, který byl před dvěma týdny předčasně ukončen, protože na Julisce přestalo (a nikoli poprvé) fungovat osvětlení. Přihlížela tomu zoufalá návštěva 734 diváků... Vzhledem k atraktivitě zápasu a počtu diváků to ani nemohlo skončit jinak než 0:0. Navrhuju oba týmy vyloučit z ligy. Příbram z principu a na Duklu očividně nikdo nikdy chodit nebude.

Vzhůru do pohárového jara!

1. FC Slovácko - Baník Ostrava 1:1 (4:3 na penalty)

Slovácko postoupilo do pohárového jara! Pravda, nejde o poháry evropské, to by bylo jiné kafe, prozatím se jedná o ten český. I tak je ale postup do čtvrtfinále velmi příjemný a snad se stane odrazovým můstkem ke zlepšeným výsledkům v závěru podzimu. Sice ani napotřetí nebyl Baník na podzim poražen (v lize Slovácko doma prohrálo 1:2, před třemi týdny na Bazalech v prvním kole pohárového osmifinále 1:1 a nynější repríza v Hradišti dopadla stejně), ale to nejdůležitější – tedy postup do jarních bojů – je tady! Slušná pohárová návštěva (cca 3 500 diváků) teď může slavit dlouho do noci!

Do jarních bojů o pohárovou Evropu postoupily zatím ještě Jablonec, Teplice, Mladá Boleslav a druholigový Třinec, zbylá trojice vzejde ze zápasů Liberec - Znojmo (první zápas 6:0 pro Liberec čili odveta bude jen formalita), Příbram - Sparta (zatím nehráno) a Hradec Králové - Plzeň (taktéž zatím nehráno). V minulosti to Slovácko dotáhlo nejdál dvakrát do finále, nebylo by špatné na to navázat...

V lize dostává v bráně Slovácka přednost mladý Heča, postup přes Baník však vychytal Melichárek, jenž při rozstřelu lapil dvě penalty.

zdroj: idnes.cz

Totální fotbal

Sérii článků o taktických rozestaveních na nějaký čas zakončím vskutku stylově, a to oslavou ofenzívy – a sice tzv. totálním fotbalem. Ten zavedla v 70. letech trenérská legenda Rinus Michels a s Ajaxem i nizozemským národákem s tím slavil nevídané úspěchy. Neboť tento způsob fotbalu, založený krom jiného na prolínání řad, výměně pozic a tlaku na míč, způsoboval totální zmatení soupeřů, kteří si s tím nevěděli rady. Zvlášť když tomu na hřišti šéfoval Johan Cruijff.

První video ukazuje hru Nizozemců s míčem, druhé fragmenty ze zápasu Nizozemsko - Argentina (1974), na kterých je krásně vidět presink Nizozemců. Navzdory tomu všemu ale Tulipáni ještě nikdy nezískali titul mistrů světa... Na mistrovstvích světa v letech 1974 a 1978 brali Nizozemci stříbro, na Euru v roce 1976 bronz – tehdy je vyřadili jistí Češi...

Nejstarší fotbalové formace II

V příspěvku Nejstarší fotbalové formace jsem psal o, ehm, nejstarších fotbalových formacích. Hle, zde pokračování!

Nejdřív je třeba se ještě vrátit do třicátých let, kdy se u nás tvrdošíjně hrálo systémem 2-3-5. Italové totiž přišli s úpravou tohoto systému na 2-3-2-3 (zvaného též „Il metodo“). Víceméně se jednalo o defenzivnější variantu onoho 2-3-5. (Krom toho později Italové přišli i s catenacciem – proč právě oni vždycky vymyslí nějakou defenzivní taktiku?). I díky tomu Italové v letech 1934 a 1938 získali titul mistrů světa.

Naopak ze systému W-M vycházel poněkud odlišný styl, se kterým přišli Maďaři v 50. letech. Formace M-U neboli 3-2-3-2 byla díky neustálému hemžení útočníků dosti nečitelná pro obranu soupeře a když Maďaři ve Wembley rozdrtili domácí 6:3 (vůbec první porážka Anglie na tomto posvátném stadionu), bylo jasné, že anglický systém W-M (3-2-2-3) má odzvoněno.

Ovšem maďarský tým nikterak neustrnul ve vývoji a současně a nezávisle s Brazilci koncem padesátých let přišli s novým systémem 4-2-4. Poprvé se tak objevila dnes tak oblíbená čtyřobráncová varianta. Ovšem nešlo o nijak ortodoxní systém, při bránění se z toho často stávalo 4-3-3 a naopak při útoku jeden z obránců často vyvážel míč a rázem z toho bylo 3-3-4. Postupem let se z toho nakonec vyklubaly ustálené a dnes nikterak neobvyklé varianty 4-3-3 a 4-4-2.

50 největších minel

Padesát největších minel v dějinách fotbalu aneb i mistři svého řemesla, a to nejen ti z osmé hanspaulské ligy, se někdy utnou. Tohle se neomrzí...

Z minima minimum

1. FC Slovácko - Viktoria Plzeň 0:1

Natěšení diváci usedli před televizní obrazovku, aby se pokochali soubojem dvou nejofenzivnějších ligových týmů (před tímto kolem Plzeň 25 gólů, Slovácko 22), leč místo toho museli sledovat šachovou partii bez šancí, střel a až na pár výjimek jakýchkoliv dramatických momentů. Za celý první poločas nebyl ani jeden tým schopen vyslat jedinou střelu na bránu! Slovácko bez vykartovaných Doška s Divišem nemohlo nasadit ani druhého útočníka Dočekala, jenž je zraněný, tudíž dosti přeskupilo sestavu a soustředilo se na defenzívu a brejky. Což se dařilo jen napůl: defenzíva na jedničku, jen ty protiútoky se tak nějak nekonaly...

Slovácku se snad jako prvnímu celku v této sezóně podařilo totálně eliminovat ostré plzeňské kraje, takže Pilař s Petrželou si skoro neškrtli, jenže nakonec to nic platné nebylo. Bylo poznat, že v důsledku několika rošád v sestavě vázla souhra a naučené automatismy byly fuč... Škoda, včerejší Plzeň byla k poražení. Jenže když Slovácko za celý zápas jen dvakrát vystřelí na bránu, to se pak těžko dávají góly.

Jediné, co mne pobavilo, bylo předzápasové studio; v něm se mimo jiné řešilo, že před následujícím zápasem se Spartou má Plzeň dva hráče (Řezník a Procházka) v karetním ohrožení, tedy že jim v zápase se Slováckem hrozí čtvrtá žlutá a případná stopka právě na zápas se Spartou. Milan Luhový si nebral servítky a pobaveně konstatoval, že to je přece jasné a domluvené, že tu kartu před takovým zápasem nedostanou... A skutečně nedostali, ovšem hlavně kvůli tomu, že ofenzíva Slovácka je nedostala za celý zápas do nějaké ožehavé situace, kterou by museli hasit nějakým žlutým zákrokem...

Před zápasem s Plzní

• V historicky prvním ligovém zápase Slovácka s Plzní (2000) vyhráli domácí 5:0, od té doby už to ale tak slavné nebylo.
• Druhá domácí výhra (a bohužel též poslední) nad Plzní je stará devět let...
• Domácí bilance Slovácka s Plzní je 2-2-5 při skóre 14:17
• V posledních šesti zápasech na Slovácku vstřelila Plzeň vždy alespoň dvě branky
• Nebudou hrát vykartovaní Došek a Diviš. Pokud existuje spravedlnost, tak toto úmyslné vykartování pomstí Slovácko výhrou! Jenže bohužel existuje i Roman Berbr, který dohlíží na rozhodčí. A ti pískají podle toho, jak on pískne...
• Plzeň má momentálně nejlepší formu v lize (13 bodů z posledních pěti zápasů), zatímco Slovácko vybojovalo ve stejném období bodů jen pět.

Vybíjená v hledišti

Slovan Bratislava - Sparta 0:3

V třetím zápase základní skupiny Evropské ligy se potvrdily tři věci:

• Sparta je herně jinde než Slovan
• Sparťanští fanoušci jsou idioti (čest výjimkám!)
• Společná česko-slovenská liga je utopie

Nudná a trudná kopaná na podmáčeném hřišti v prvním poločase byla završena „zlatým hřebem“ v 40. minutě, kdy sparťanští fanoušci vylomili chatrný plot a napadli příznivce domácích, načež pár desítek diváků vniklo na hřiště, aby nedostalo na budku. Dlužno dodat, že fanoušci Slovanu se od samého začátku spíše než fandění „belasým“ daleko více věnovali urážkám Sparty; což samozřejmě není omluva pro chování a řádění vylízanců řepkovského typu.

Čili utkání bylo přerušeno, fotbalisté odveleni předčasně do šaten a vypadalo to na předčasné ukončení zápasu, neboť místo fotbalu na trávníku se hrála vybíjená v hledišti. Leč k mému překvapení se utkání po čtyřicetiminutové pauze nakonec dohrálo a Jozef Chovanec coby nový trenér Slovanu plynule navázal na svého předchůdce Frantu Straku. Takže Slovan jasně prohrál. Ať žije česko-slovenská kopaná.

zdroj: fotbal.idnes.cz

Dáša ven!

Některé mé příspěvky pravidelně končí zvoláním "Pelta ven" (snad ani nemusím dodávat proč). Vzhledem k tomu, co v této sezóně předvádí páni rozhodčí, je třeba tuto výzvu rozšířit i na "Berbr ven" a "Dáša ven", čímž se tato svatá trojice českého fotbalu stává kompletní. Deník Sport v minulých dnech rozjel kvalitní protidamkovskou kampaň, což chválím, protože kdo rozumí fotbalu, tak nemůže nevidět, co se děje na českých trávnících, tedy jak rozhodčí ovlivňují zápasy. Správně bylo v jednom článku poznamenáno, že jednomu týmu se jasně nadržuje (Plzeň), dvěma se neškodí (Sparta a Jablonec) a ostatní celky jsou zařezávány dle potřeby. O tom, jak je český fotbal prohnilý, nejlépe svědčí bezelstná slova Jardy Starky ve včerejším vydání deníku Sport, který na otázku, zda si myslí, že dochází k tendečnímu ovlivňování zápasů, pravil: "Tendenční řízení nevnímám... S řízením našich zápasů jsem byl spokojený". No bodejť, když Starka si to také umí kvalitně zařídit. Jo abych nezapomněl - Starka ven! No vida, už je z toho kvarteto...

Jedním z "vrcholů" uplynulého ligového víkendu, o kterém se píše snad ve všech médiích, je nepřehlédnutelné vykartování klíčových ofenzivních hráčů Slovácka Doška a Diviše před zápasem s Plzní. Obě čtvrté žluté karty na nesportovní chování... Naopak plzeňskému Řezníkovi, kterému hrozila taky čtvrtá žlutá, nebyl odpískán jasný penaltový zákrok, protože by automaticky musel dostat i žlutou...

Otázkou samozřejmě zůstává, jak vymést ten Augiášův chlév, když ruka ruku myje, každý na každého něco ví a tím pádem se bojí píchnout do vosího hnízda... No nic – a teď všichni: Dáša ven!

zdroj: fotbal.idnes.cz

Nejstarší fotbalové formace

Jak fotbal prochází neustálým vývojem, mění se i taktické postupy a rozestavení hráčů na hřišti. Pryč jsou časy nejstarší fotbalové taktiky „kopni a běž“, aspoň tedy na té nejvyšší úrovni. I když v seriálu Okresní přebor byl de facto jediným taktickým prvkem pokyn „trefuj zařízení“…

Vůbec nejstarším rozestavením bylo na dnešní dobu poněkud netradiční a velmi ofenzivní 1-2-7. Populární bylo v 60. a 70. letech 19. století v Anglii, tedy v prvopočátcích fotbalu, kdy byl tento sport v českých zemích toliko předmětem vášnivých debat v anarchistických kroužcích. Nicméně systém spočíval převážně v dlouhých nákopech dopředu a individuálních schopnostech a posléze byl překonán důrazem na týmovou souhru.

Téměř padesát let (cca 1880–1925) týmy hrály systémem 2-3-5, alespoň tedy v kolébce fotbalu, tedy v Anglii. Například týmy Československa, Rakouska a Maďarska (tzv. Dunajská škola) ho používaly ještě v 30. letech. Jak ostatně napovídá sestava našeho týmu z finále mistrovství světa 1934: Plánička – Ženíšek, Čtyřoký – Košťálek, Čambal, Krčil – Junek, Svoboda, Sobotka, Nejedlý, Puč. Na rozdíl od dlouhých nakopávaných míčů byla zejména Dunajská škola pověstná svou hrou na krátké přihrávky po zemi.

Poněkud defenzivnější rozestavení 3-2-2-3 (připomínající písmena W-M), vymysleli v Arsenalu v roce 1925. Chtěli totiž klást větší důraz na defenzívu a došlo tak k vyrovnání počtu hráčů v obraně a útoku. Tuto formaci kluby používaly v letech cca 1925–1945 a způsobil to právě Arsenal, který díky tomu slavil velké úspěchy a v 30. letech získal pět ligových titulů. Přítrž tomuto systému učinili až Maďaři v 50. letech, ale o tom až někdy jindy.

zdroj: http://www.football-bible.com

Rozhodující vlastňák v nastavení…

Do kategorie nejkurióznějších zápasů v dějinách fotbalu se nepochybně zařadí utkání britské Premier league Queens Park Rangers – FC Liverpool 2:3, odehrané o uplynulém víkendu. Ne že by na tom výsledku bylo něco zvláštního; leč průběh zápasu, neuvěřitelné spalování šancí a neskutečně hektický závěr, který rozhodla vlastní branka po uplynutí nastaveného času, vstoupí do historie.

Nechtěl bych být v kůži fanouška QPR. Domácí tým v první půli zazdil dvě neuvěřitelné šance, v 67. minutě si dal vlastní gól, v 87. vyrovnal, v 90. dostal na 1:2, o minutu později zase vyrovnal – a když se schylovalo k závěrečnému hvizdu a čtyřminutové nastavení vypršelo, tak v 95. minutě si jeden z domácích nešťastníků dal vlastňáka… Tomu říkám umění rozhodnout zápas!

Sestřih zápasu je ke zhlédnutí např. na www.soccerhighlightstoday.com

Roh přes plot

To bude chtít kvalitní kopací techniku při kopání tohoto rohového kopu...

zdroj: wonderfulengineering.com

Napínavé utrpení

Slovan Liberec - 1. FC Slovácko 2:2

Ani tentokrát nebylo zlomeno prokletí libereckého stadionu a Slovácko tam ani na třináctý pokus nevyhrálo. Přitom tomu bylo blíž než kdy jindy, v poločase vedlo 2:0, poté co se v 31. minutě neuvěřitelně trefil "Šumi" a vzápětí přidal další kousek Kalouda.

Co si však budeme povídat, Slovácko k těm gólům přišlo tak trochu jak slepý k houslím, rozhodně se nedalo mluvit o nějakém tlaku... Spíš o strašlivé defenzívě, kterou předváděl Liberec po celý zápas, a k čemuž se Slovácko solidárně přidalo v poločase druhém. Již ve 20. minutě jsem nevěřícně kroutil hlavou a dožadoval se ukončení zápasu, protože na tu holomajznu se nedalo dívat. Řečeno tenisovou terminologií – zápas ovládly nevynucené chyby. A že jich bylo! Zvláště když k nim připočteme nejen chyby v obraně, ale i spalování šancí. Bohužel v tomto ohledu se "vyznamenal" Jarda Diviš, který šel dvakrát sám na gólmana, leč ani v jednom případě nebyl úspěšný, a bylo pak hodně poznat, jak si s každým dotekem míče věří méně a méně. A méně. A pak už vůbec.

Bod z Liberce se sice bude počítat jako plusový, ale vzhledem k průběhu zápasu je to prostě ztráta. Kdy jindy by byl Liberec k poražení, když ne teď? Místo toho se Slovácko v závěru strachovalo i o ten bod. I když ten zápas mohl klidně skončit taky 4:4. Nebo 0:0. Nebo úplně jakkoliv; to jsem snad ještě neviděl, aby se oba týmy tak vykašlaly na defenzívu. Chudáci trenéři, ti museli kvalitně zešedivět.

Největší kuriozitou zápasu tak nakonec bylo to, že Tomáš Rada nedostal žlutou... A přerušil tak svoji fantastickou sérii pěti zápasů v řadě se žlutou (a jednou červenou jako třešinkou na jeho karetním dortu). Gratulujeme! Bohužel naopak čtvrtou žlutou v sezóně dostali Došek a Diviš, takže nebudou hrát v příštím kolem doma proti Plzni. Tohle si Západočeši dokázali kvalitně zařídit...

Před zápasem v Liberci

V Liberci se Slovácku nedaří. Ještě nikdy tam nevyhrálo! Bilance 0-4-8 je dosti trudná, skóre 11:23 ještě horší. Z posledních pěti zápasů pod Ještědem dokonce jen jedna plichta a jinak samé porážky... Věru má Slovácko co napravovat, zvláště když dva poslední zápasy prohrálo a z potenciálních bojů o poháry je rázem neklidný střed tabulky a těžký los ve zbytku podzimu. Jenže Liberec je na tom ještě hůř – ten se dokonce v této sezóně jen jednou jedinkrát dokázal radovat z vítězství (bilance 1-6-3, z toho doma 1-4-0) a s devíti body se krčí na dvanácté příčce tabulky, dva body od sestupu. Tak kdy jindy přivézt bod(y) z Liberce, když ne právě teď?

Zajímalo by mne, zda nastoupí cholerik Tomáš Rada. Jednozápasový trest za červenou si odseděl v poháru s Baníkem, takže hrát může. Nechá ho trenér hrát nebo ho výchovně posadí na lavičku? A pokud Rada nastoupí, kolik zákroků na žlutou zase předvede?

Hrozí Slavii uzavření stadionu?

Ministerstvo vnitra zahájilo se Slavií správní řízení kvůli opakovaným výtržnostem fanoušků a klubu hrozí uzavření stadionu. Teoreticky až na jeden rok. Což se samozřejmě nestane, to by se muselo stát opravdu nevím co. Ale jako výchovný pohlavek bych jim to na jeden zápas klidně uzavřel. Neboť teprve tehdy se probudí vedení Slavie a začne tvrději řešit tu atmosféru nenávisti a idiocie, kterou občas předvádí kotel Slavie v čele se svým vůdcem, zvaným Strašák. Což je zjevně prosťáček ducha mdlého a vůbec nechápu média, že mu dávají prostor k vyjádření, protože tohle jsou přesně lidi, kteří by měli ze stadionů zmizet. Jinak se atmosféra na fotbalech nikdy nezmění.

Trenér Slavie Beránek to po posledním incidentu v derby řekl natvrdo, že fanoušci týmu dost ublížili, což samozřejmě blb Strašák začal ihned bagatelizovat. Prý se zas tak moc nestalo… Kdy si konečně kluby uvědomí, že tihle troglodyti škodí fotbalu? Kdy přestane hyperkorektní Lavička děkovat svému kotli, který se stejně jako ten slavistický jen hemží retardovanými frustráty, což dává při "fandění" i patřičně najevo svými slovními výměšky?

Doporučuji Strašáka postavit do zelí, kam ostatně patří, a uzavřít stadion. Už teď má Slavia pro nejbližší zápas uzavřenou severní tribunu, kde sídlí kotel. Nejspíš je jen otázkou času, kdy bude postupně uzavřena i ta jižní, východní a západní.

Když k zápasu nastoupí jen jeden tým…

Pokud má nějaký zápas své vlastní heslo na wikipedii, skutečně se musí jednat o výjimečnou událost. Tak jako kvalifikační utkání na mistrovství světa Estonsko – Skotsko z roku 1996, skrývající se pod heslem „One team in Tallinn“.

Na hřiště totiž ve stanovený čas výkopu nastoupili jen hráči Skotska. Domácí Estonci nikde. Rozhodčí foukl do píšťalky, zápas byl rozehrán, načež jej rozhodčí po třech vteřinách ukončil. Jak ostatně ukazuje video.

Důvodem této kuriózní situace (tohle bych čekal opravdu někde v rozvojových zemích, a ne v evropské části kvalifikace) bylo nevyhovující osvětlení stadionu a následná změna času výkopu. Večer před zápasem totiž Skoti trénovali na stadionu a zjistili, že provizorní osvětlení hřiště, zapůjčené z Finska, je eufemisticky řečeno nevyhovující. Jak vidno na fotce, žádný šlágr to teda fakt nebyl.

zdroj: fourfourtwo.com

Skotové si stěžovali na UEFA a její funkcionáři na nočním jednání rozhodli (v čase 2:30, tedy již v den zápasu), že se bude hrát místo 18:45 hod. již v 15:00. Což se prý Estonci dozvěděli až někdy před polednem, tedy pár hodin před výkopem. Což samozřejmě obnášelo logistické problémy, nemluvě o ztrátě příjmů od televize. Proto Estonci změnu času výkopu odmítli, zatímco Skoti s ní souhlasili a v uvedený čas vyběhli na pažit za mohutné podpory svých fanoušků… A dál už to znáte v onoho videa.

Zápas nakonec nebyl kontumován ve prospěch Skotů, UEFA nařídila opakování zápasu na neutrální půdě. Což se stalo v únoru 1997 na stadionu v Monaku. Utkání skončilo symbolicky 0:0…

Rory Delap aneb smrtící auty

Může autové vhazování způsobit gólovou šanci? Může! Samozřejmě, 99 % vhazování skončí pár metrů od lajny a o žádné přímé ohrožení soupeřova týmu se nejedná. Jenže existují hráči, kteří dokáží hodit míč až před branku, a rázem z toho vznikají smrtící a gólem smrdící ošemetné situace. Jedním z nich byl irský záložník Rory Delap (11 startů za Irsko), který loni ukončil kariéru a jenž se nejvíc proslavil právě svojí neuvěřitelnou schopností poslat vhazování do průměrné vzdálenosti 38 metrů. Navíc jeho auty nebyly žádné padající listy, na které si obrana může počkat – šlo o vhazování s plochou dráhou letu a rychlosti 60 km/h... Když se k tomu připočte, že takto hozený míč bývá často přesnější než centr, mohlo z toho zejména Stoke City, za které hrál v letech 2006-2013, těžit v míře vrchovaté. O potenciálu takových autů a schopnostech Roryho Delapa svědčí následující video:

Výlet do Kazachstánu

Kazachstán – Česko 2:4

Čeští reprezentanti jeli bojovat o Euro do střední Asie, což se zdá býti poněkud paradoxní. Leč Kazachstán je očividně plný paradoxů, o čemž napovídá jak skutečnost, že utkání se hrálo na umělé trávě, tak např. i to, že největší Kazach není rozhodně prezident Nazarbajev (i když se drží v čele státu již od roku 1990!), ale reportér Borat. A jelikož je Kazachstán malinko neznámá destinace, nechme hovořit právě jeho:

Kromě poznávání místních reálií však bylo úkolem české výpravy, a to skoro až úkolem hlavním, přivézt tři body. Což se povedlo celkem s přehledem, i když ty dva inkasované góly v závěru svědčily jednak o tom, že hoši v defenzívě dost polevili (pod trenérem Vrbou zatím ani jeden „shootout“ ze sedmi zápasů), jednak že Petr Čech zahřívá lavičku Chelsea nejspíš oprávněně, neboť druhý gól padá na jeho vrub a potvrzuje, že jeho jedinou, leč dosti fatální slabinou, je vybíhání na centrované míče.

Bylo pozoruhodné sledovat, jak si hlavně v první půli čeští hráči netykají s povrchem; ten rozdíl ve hře na trávě a na kobercové umělce je značný, to vám potvrdí každý hráč hanspaulky! Ale když na tom dokáží kopat hráči právě v hanspaulce, tak pro reprezentanty by to snad neměl býtproblém… No byl, jak jsme viděli. Na hanspaulku s nimi, a hezky do osmé ligy, ať vidí, zač je toho loket!

Jinak ovšem devět bodů po třech zápasech, to je nečekaný vstup do kvalifikace! Úplně stejně je na tom Island, který včera porazil Nizozemsko 2:0; a právě Seveřany přivítáme za měsíc doma v posledním letošním kvalifikačním zápase. Boj o první místo v tabulce!

Překvapivá kvalifikace

Že bude mít český tým po zápasech s Nizozemskem a v Turecku šest bodů, tomu nevěřil nejspíš ani Pelta. Snad jen snílci a chorobní optimisti očekávali plný počet bodů. O to víc by mne zajímalo, kolik slovenských fanoušků očekávalo, že také jejich tým bude mít po utkáních na Ukrajině, doma se Španělskem a v Bělorusku všech devět bodíků... Ti se štípou, zda se jim to nezdá, nejspíš ještě teď.

Zdá se, že tato kvalifikace nebude mít o překvapivé výsledky nouzi. Jinak by se nemohlo stát, že Poláci porazí Německo 2:0... Účastník mistrovství světa Švýcarsko nemá zatím ani bod a nedal ve dvou zápasech ani gól. Jediný bodík má na svém kontě další účastník šampionátu Bosna (1:2 doma s Kyprem, 0:0 ve Walesu). A co se děje ve skupině I, to už skutečně zavání fotbalovou anarchií a kvalitní nepřevídatelností: Dánsko remizovalo v Albánii, Srbsko v Arménii (a to ještě vyrovnali až v poslední minutě), Portugalci dokonce s Albánci doma prohráli ...

Za černého koně kvalifikace považuju Island, který šel hodně nahoru a jen těsně mu unikl postup na mistrovství světa (vypadl v baráži s Chorvatskem). No, teď máme potomky Vikingů ve skupině... A zatím vedou naši tabulku, oba dosavadní zápasy vyhráli shodně 3:0. Kromě našeho zápasu v Kazachstánu jsem tak velmi zvědavý, jak dopadne utkání Island - Nizozemsko...

Kvalifikace je teprve na začátku, ale pokud to bude pokračovat jako dosud, máme se na co těšit!

Česká trenérská "dlouhověkost"

Trenér Habanec vede Slovácko třetí sezónu, zatím odkoučoval 66 ligových zápasů. Ještě tři zápasy a stane se nejdéle sloužícím trenérem ve Slovácku! (Dosud vede jeho předchůdce Miroslav Soukup s 68 zápasy.) Jak vidno, teprve v posledních sezónách má vedení Slovácka s trenéry trochu víc trpělivosti, celkově však jen čtyři trenéři v historii klubu odtrénovali v první lize více než jednu sezónu (Habanec, Soukup, Komňacký a Jarolím). I když např. Komňacký toho odtrénoval daleko víc, protože přivedl tehdejší Synot právě do první ligy.

Mít rekord v podobě pouhých 68 zápasů není teda žádné terno, hůř z české ligy je na tom jen Hradec (Kotal 60 zápasů) a Jihlava s nepoměrně kratší historií (Komňacký 45).

Po odchodu Pavla Vrby z Plzně (157 zápasů v řadě) je nejdéle sloužícím trenérem Luboš Kozel, jenž nedávno oslavil rovnou stovku prvoligových mačů na lavičce Dukly. Je třeba připomenout, že ještě předtím dvě sezóny vedl Duklu i v druhé lize! Habanec s 66 zápasy je nyní v české lize třetím nejdéle sloužícím... Což není zrovna nejlepší vizitka pro koncepčnost českých týmů.

zdroj: isport.blesk.cz

Z minima maximum

Turecko – Česko 1:2

Jak jsem předvídal, tak se i stalo, Turci nevěřícně kroutí hlavou (já tak trochu taky) a Češi s třemi body v kapse odjíždí z Turecka vesele naladěni. Začátek zápasu (a vůbec celý první poločas) tomu ale vůbec nenasvědčoval. Čeští hráči vypadali, jako by právě rozespale vystoupili z Orient Expressu a nechápavě sledovali, jak kolem nich čiperní Turci poletují. Jenže u tureckého týmu podobně jako u českého probíhá určitá generační výměna a bylo to znát, takže i přes zřejmou převahu Turci nebyli schopní dotáhnout četné akce až do konce; sice pálili o sto šest, ale většinou mimo a nijak zvlášť nebezpečně. Českému výběru na ty dva góly stačily tři střely na branku…

Zápas mohl „rozhodnout“ Lukáš Vácha, který za stavu 1:1 nesmyslně a naivně fauloval ve vlastním vápně, ovšem rozhodčí zrovna v tu chvíli spolkl píšťalku, takže hvizd se neozval… Nebo že by Peltovy prsty šahaly tak daleko? Opět se tak ukázalo, že Vácha na mezinárodní úroveň prostě ještě nemá. Občas si říkám, jestli mu trochu nekřivdím… Ne, nekřivdím. Odpověď na nerudovskou otázku „kam s ním“ je jasná – na lavičku! O to je však těžší odpověď „koho místo něho“, svědčící o tom, že není moc kde brát, což není moc dobrá vizitka českého fotbalu. Naa druhou stranu je třeba zmínit výkon Tomáše Sivoka, který předvedl nejlepší výkon, co jsem u něj kdy viděl.

Šest bodů po zápasech s Nizozemskem a Tureckem je s ohledem na to, že kromě Daridy a Plašila nikdo nenastupuje pravidelně v nějakých zahraničních ligách, vskutku nečekaný úspěch. No snad to hochům nestoupne do hlavy, i když pozápasový rozhovor s Tomášem Rosickým svědčí o tom, že minimálně on stojí nohama na zemi a moc dobře si uvědomuje, že nic extra nepředvádíme… Ovšem pod trenérem Vrbou má hra hlavu a patu, teď už zbývá přidat jen technickou vyspělost hráčů, přesnost přihrávek a další podobné atributy, které by hráči nároďáku měli zvládat tak nějak automaticky…

Výmluvné gesto trenéra Vrby svědčilo o tom, že v hře českého týmu se nedostatky objevovaly víc, než by bylo záhodno.

zdroj: isport.cz

Před zápasem s Tureckem

Na četné přání známého odborníka na Turecko pana Michala M. přinášíme předzápasovou analýzu kvalifikačního zápasu Turecko - Česko. Tak určitě! Nuže, tento zápas se odehraje v Istanbulu, kde bude v čase výkopu přesně asi tak přibližně 18 stupňů, jasno, možná polojasno, mraky se budou vyskytovat toliko ve tvářích tureckých fanoušků. Neboť míč je kulatý, začíná se za stavu 0:0, leč na konci se jako obvykle budou chechtat smějící se bestie z Česka a povezou si tři body, nikoliv tedy domů, ale na další štaci do Kazachcánu. Nebo možná jen jeden bod, protože dost možná se v základu objeví nejpřeceňovanější hráč české ligy Lukáš Vácha, a to pak člověk nikdy neví. Zkrátka šance jsou padesát na padesát, nebo taky možná šedesát na čtyřicet, či možná čtyřicet na šedesát, podle toho, z které strany se na to člověk dívá... Jak říkají moudří komentátoři – po zápase budeme moudřejší!

Pomsta jen tak napůl

Baník Ostrava – 1. FC Slovácko 1:1

Pár dní po porážce Slovácka na domácím hřišti v 10. ligovém kole se oba soupeři sešli znovu – tentokrát v osmifinále českého poháru. To se hraje na dva zápasy a první z nich byl vhodnou příležitostí pro hosty ze Slovácka, aby vrátili chacharům ligovou porážku. Což se tedy jaksi úplně nepovedlo... Na druhou stranu, v pohárové matematice je gól vstřelený na hřišti soupeře vždy vítaným bonusem! Budiž to tedy hodnotným odrazovým můstkem k odvetě, která se hraje za tři týdny. Po posledních dvou zápasech s Baníkem (porážka a remíza) by měla logicky následovat výhra... A tedy postup do čtvrtfinále! Optimismus byl vždycky mou silnou stránkou, podobně jsem ale hýřil bezbřehou důvěrou ve Slovácko i před tím posledním ligovým zápasem...

Přestupové šílenství

V příspěvku Růst přestupových částek jsem zmiňoval, jak výdaje na přestupy neustále rostou, nad čímž lamentovalo kdysi i Rudé právo. No, jak by řekli houbaři: rostou! A rostou! A toto léto se vyšplhaly do vskutku pozoruhodných výšin. Čísla hovoří za vše:

• Kluby celosvětově v létě 2014 investovaly do přestupů 77 miliard Kč. To není překlep… Skutečně jde o miliardy. Což je přitom o 90 milionů méně než loni; no vida, jak jsou ty kluby šetřivé!
• Nejvíc utrácely kluby z Premier league, které protočily na přestupech cca 29 miliard Kč, víc, než týmy z italské, španělské a francouzské ligy dohromady.
• Manchester United sice poněkud ztratil reputaci svými výkony, nikoli však svojí přestupovou politikou – za posily vyplázl 5,2 miliard Kč.
• Nejdražším přestupem tohoto léta byl příchod „kanibala“ Luise Suáreze z Liverpoolu do Barcelony – 81 mil. Euro, čili kolem dvou miliard…
• Nejdražším českým hráčem byl Tomáš Vaclík (ze Sparty do Basileje) za 83 mil. Kč.

Nejkurióznější bundesligové góly

Oficiální bundesligový kanál na Youtube je jeden z nevydařenějších, ne-li vůbec nejlepší fotbalový kanál na tomto médiu. Přitom je komentovaný v angličtině, což ocení každý, kdo ovládá lépe řeč Shakesheaera než Goetheho. Věru kvalitní inspirace pro českou ligu! Ta naše může té německé konkurovat leda v těch kuriózních gólech, i když jak se dívám na to video, možná ani to ne...

Pozoruhodná skotská liga

Nenapadá mne žádná jiná liga, kde by takovým způsobem dlouhodobě dominovaly jen dva celky, jak je tomu ve Skotsku, kde vládnou Celtic a Rangers – a pak dlouho nic. Tyto dva týmy vyhrávají víceméně pořád, jen jednou za čas uzme skotský titul někdo jiný. Naposledy se to podařilo v sezóně 1984/85 Aberdeenu, který tehdy trénoval jistý Alex Fergusson… Ovšem dlouhodobou nadvládu obou zmíněných celků to nijak nezlomilo, Rangers tak k dnešnímu dni mají 54 titulů, Celtic „jen“ 45.

Zajímavosti skotské ligy:

• Čtvrtou nejvyšší skotskou soutěž hraje i jeden anglický tým (Berwick Rangers F.C.), a to z důvodu lepší dopravní dostupnosti.
• Hned první ročník skotské ligy (1891) měl poprvé a naposledy dva vítěze: Týmy Rangers a Dumbarton měly po skončení soutěže stejný počet bodů a následný vzájemný souboj o prvenství skončil 2:2. Titul šampióna tak získaly oba týmy.
• Nejvyšší vítězství se zrodilo v roce 1885 v zápase Arbroath – Bon Acord, jenž skončil 36:0. Cituji z Prvního fotbalového atlasu světa (2000): „Hosté byli ve skutečnosti hráči kriketového klubu Orion CC, jen obdrželi omylem pozvánku k zápasu prvního kola Skotského poháru namísto fotbalistů z Orion FC. Přesto se rozhodli k fotbalovému zápasu nastoupit, a tak se nesmazatelně, i když nepříliš slavně, zapsali do historie. Rozhodčí tehdy neuznal dalších nejméně šest gólů.“

Každá Rada drahá

1. FC Slovácko – Baník Ostrava 1:2

Komu není rady… Nebo Rady? Posuďte sami. Petr Rada odvolán z funkce trenéra Jihlavy. Jeho syn Filip Rada, brankář Dukly, dostal šest branek v Jablonci. Jejich jmenovec, stoper Slovácka Tomáš Rada, zavinil první gól v duelu s Baníkem a nakonec dostal i červenou… Nějaké bezRadné období!

Apropos Tomáš Rada – jeho vyloučení padá na vrub i trenéra Habance, protože dotyčný stoper hrál jak prase a kdyby to šlo, dostal by klidně nejspíš tři, čtyři žluté karty… Bylo spíš s podivem, že tu druhou žlutou a tedy červenou dostal „až“ v 59. minutě… Již dávno předtím ho měl Habanec vystřídat, protože bylo jasné, že Rada ten zápas prostě nedohraje.

Bohužel karty a zranění způsobují, že defenzíva Slovácka každý zápas hraje v jiném složení a je to bohužel znát. Dostat v deseti kolech šestnáct branek (stejně jako např. předposlední Jihlava) není dobrá vizitka. No má Slovácko na čem v reprezentační pauze pracovat. Po euforii z třetího místa to teď spíš vypadá na plácání se ve středu tabulky, a to ještě kdoví jestli, zvlášť když Slovácko má zbytek podzimu těžký los (doma Plzeň a Spartu a zbylé zápasy venku).

Baníku se dokonale povedla odveta za loňskou sezónu, kdy Slovácko na Bazalech vyhrálo gólem z třetí minuty nastavení. Tentokrát se v poslední minutě trefil Baník… Kromě prochrápaného úvodu, kdy se Baník zaslouženě ujal vedení, utkání nejvíc ovlivnila ta červená Tomáše Rady, který nasbíral v sezóně již svoji 6 a 7. žlutou, zjevně usiluje o ligový rekord. Klubovému lékaři doporučuji nasadit mu valium nebo nějaké prášky na uklidnění...

Snad se Slovácku zadaří odveta, protože hned ve středu hraje na Bazalech pohár!

Před zápasem s Baníkem

Nikdy nezapomenu, kdy jsem poprvé na vlastní oči viděl Milana Baroše. Baník přijel na staroměstský Širůch v září 2001 a tehdy ještě ani ne dvacetiletý Baroš nastoupil s kapitánskou páskou; když jsem viděl, co na hřišti předvádí, přestal jsem se divit, proč ji má. Baník tehdy přejel Synot 4:0 a jako by předznamenal, že souboje s chachary budou vždy zcela nepředvídatelné. O čemž svědčí i domácí bilance Slovácka s Baníkem 5-3-4 a záporný (!) rozdíl skóre 14:15.

Úkol zní jasně. Nesmí projít! Kdo se přiblíží pokutovému území Slovácka, bude sestřelen brousky v naší obraně! Po dni otevřených dveří v Teplicích se snad defenzíva vzpamatuje, Došek v útoku bude zase řádit jako obvykle a tři body zůstanou doma, jak začalo být na Slovácku dobrým zvykem (poslední čtyři domácí zápasy skončily 4:1, 2:0, 4:1, 5:1).

Kuriozita před zápasem: oba celky mají stejný počet bodů (14) a v tabulce je dělí jen skóre: zatímco páté Slovácko má však skóre 19:14, sedmý Baník 6:12… Skutečně, Baníku v k těm 14 bodům stačilo pouhopouhých 6 branek; v sezóně se mu ještě nepodařilo vstřelit v zápase víc než jednu branku.

Prostou matematickou operací, když zprůměruju domácí branky Slovácka a venkovní Baníku, mi vychází výsledek 3,2:0,4. Takže tři body zůstanou doma, výborně!

Růst přestupových částek

V posledních několika letech se za nejlepší hráče světa utrácí v přepočtu na české koruny nehorázné miliardové částky. Nebývalo tomu tak ovšem vždycky, jak ostatně napovídá tento graf:

zdroj: anglickyfotbal.cz

V roce 1893 v Anglii stačilo k rekordnímu přestupu rovných 100 liber (pro úplnost – Willie Groves za tuto částku přestoupil z West Bromu do Aston Villy). Když zavítáme do českých končin – např. Pepi Bican přestoupil do Slavie v roce 1937 za 120 tis. Kč; což ale nebylo tehdy zas tak málo, neboť průměrná mzda v tomto roce činila 764 Kč. Ale naštěstí ne vše se točí jen a jen kolem peněz: irský fotbalista Tony Cascarino byl v roce 1982 prodán klubem Cronckenhill FC do Gillinghamu za novou klubovou výstroj a vlnitý plech…

Nekonečný penaltový rozstřel

Že při penaltových rozstřelech nebývá rozhodnuto po pěti sériích, to se občas stane. Ale málokdy přijde na to, aby se k penaltě v roli střelců dostali i gólmani. A ještě jsem snad neviděl, že by ani to nestačilo a muselo se v penaltách dál pokračovat. A to se právě stalo nikoli slepici Zoře, ale fotbalistům Liverpoolu a Middlesbrough ve 4. kole anglického ligového poháru. Liverpool vyhrál na penalty 14:13. Jak vidno na videu (kromě penalt jsou tam i góly v průběhu utkání), gólmani vskutku neměli svůj den, z těch 30 penalt nechytili skoro žádnou…

Ačkoliv se jedná o rekord v ligovém poháru v Anglii, světový rekord v tomto ohledu drží Namíbie! V roce 2005 ve finále namibijského poháru potřebovali střelci týmů KK Palace a FC Civics Windhoek celkem 48 pokusů… Šťastnějším celkem byl nakonec KK Palace, který vyhrál na penalty 17:16. Což mimo jiné znamená, že ze 48 penalt padlo jen 33 gólů…

Zrádce

Pokud si dobře pamatuju, byl to Nick Hornby v knize Fotbalová horečka, který tehdy napsal, že člověk může v životě změnit téměř cokoliv – bydliště, práci, ženu atd. – ale nikoliv fotbalový klub, kterému odmalička fandí. Což je svatá pravda, jsem fotbalově postižen naprosto podobně: Slovácko forever!

Krásnou ukázku fanouškovského srdce společně s odvěkou rivalitou mezi Spartou a Slavií natočila Česká televize v rámci cyklu Nevinné lži. Ačkoliv obecně filmy o sportu se většinou moc nevydaří, tak kupodivu v posledních letech se v naší milé zaprděné české kotlince urodila vskutku pozoruhodná díla, od seriálu a posléze i filmu Okresní přebor právě až po onen film Zrádce. Aneb co dokáže jedna drobná lež a zapření svého fanouškovského já… Vřele doporučuju!